Co po sobě zanecháme? Mezi nejstarší dochované dokumenty patří hlavně seznamy daňových poplatníků

8. srpen 2021

Největší audioportál na českém internetu

Českobudějovická pobočka Státního okresního archivu. Na snímku ředitel Daniel Kovář | Foto: Zdeněk Zajíček, Český rozhlas

Magazín Vltavín z 8. srpna 2021

Daně se platily vždycky. Zatímco dnes ale odvedeme státu peníze podle toho, kolik vyděláme, ve středověku byly zdaněny především nemovitosti pevnou částkou. Poplatky se během let neměnily, a tak majitelé domů s postupující inflací platili čím dál méně.

Nebýt účtů a daňových povinností o svých předcích bychom toho věděli mnohem méně. Mezi nejstarší dochované dokumenty totiž patří berní rejstřík, tedy seznam daňových poplatníků.

„Jsou tu uvedena jména majitelů domů a většinou i jejich povolání nebo řemeslo, k tomu výše platby, kterou byli povinni zaplatit. Je to sešitek trochu odrbaný, protože skutečně fyzicky sloužil úředníkům, kteří obcházeli domy a zapisovali si, kdo dal a kdo nedal,“ ukazuje Daniel Kovář, ředitel jednoho z nejlépe dochovaných městských archivů v Čechách, Státního okresního archivu České Budějovice. V depozitáři na Rudolfovské třídě jsou uloženy písemnosti, které vznikaly činností městské samosprávy už od konce 13. století.

Daně vybírali úředníci z radnice. Část peněz odevzdávali králi, část byla určená na veřejně prospěšné stavby, údržbu cest, mostů, městských hradeb, věží a podobně.

Například v roce 1390 král Václav IV. dovolil Českým Budějovicím vybírat ungelt, tedy jakési clo ze zboží, které bylo přiváženo z cizích zemí, hlavně Rakouska. Konkrétní užití vybraných peněz je pak evidováno v knize, do které je možné nahlédnout v archivu.

Čtěte také

„Je to pro nás poklad, protože je to důkaz o tom, jak se v 90. letech 14. století město budovalo. Jsou tu do velkých detailů zaznamenány výdaje za zednické práce, kamenické práce, za vápno, přivážení kamene, přivážení písku, nakládání písku na vůz, vykládání a tak dále. To je takový paradox středověku, že o některých velkých událostech nebo celých státech nevíme nic a najednou díky tomu, že město si vedlo podrobnou evidenci, víme, kdo nakládal písek lopatou,“ komentuje Daniel Kovář.

Ovšem nejenom o penězích a daních jsou archivní záznamy. „Tím úplně nejstarším dochovaným dokumentem je listina Václava II. z roku 1296. Druhá je o rok mladší a je to zmínka o existenci farního kostela svatého Mikuláše,“ dodává ředitel.

Na návštěvu českobudějovického archivu se můžete vydat prostřednictvím magazínu Vltavín. Zastavíme se také u bývalého zájezdního hostince U Zajíčků. Celý pořad si poslechněte online, nebo si jej stáhněte k pozdějšímu poslechu do svých počítačů či mobilů.

Související