Čekanka je u nás dosud nedoceněnou lahůdkou. Máme tipy, jak ji využít v kuchyni

Bledě modré květy se nám vybaví, když se řekne čekanka obecná. Z této polní rostlinky však byla vyšlechtěna čekanka listová se světle žlutými puky, které se skvěle hodí do zimní kuchyně. Navíc existuje ještě čekanka kořenová, z níž se tradičně vyráběly kávové náhražky pražením čekankového kořene, takzvané cikorky.

Listová forma čekanky je u nás dosud nedoceněnou lahůdkovou zeleninou. Čekankové puky se sklízejí od prosince do března a dovážejí se převážně z tradičních pěstitelských zemí, tedy Holandska a Belgie. Mají mírně nahořklou chuť, která podporuje obranné síly žaludečního a střevního traktu.

Tento lahodný zimní salát je mimořádně bohatý na vlákniny. Pomáhá zvláště na zažívací a střevní potíže a zvýšenou hladinu cholesterolu a tuků. Buněčné membrány čekanky váží vodu, prodlužují dobu rozmělňování potravy, regulují délku setrvání tráveniny v žaludku a pečují o její rychlejší průchod střevy. Tím jedovaté látky neprodlévají ve střevech příliš dlouho, uvolňuje se zácpa.

Čekanka sice nedodává mnoho živin, ale svými látkami zajišťuje v žaludku a střevech lepší zužitkování potravy a především detoxikaci. Obsahuje hořké látky, které usnadňují produkci žluči, podporují trávení a detoxikují játra. Je bohatá na beta-karoten, který tělo přeměňuje na vitamin A, účinný antioxidant, uplatňující se i při prevenci nádorových onemocnění. V nahořklých listech se nachází vitamin B1, důležitý zdroj energie.

Čtěte také

Kvalitní čekanka by měla být bílá, obalená světle žlutými listy a pevná. Puky uchováváme ve tmě, jinak hořknou. Před zpracováním z čekanky odstraníme nevzhledné vrchní listy, pak ji rozřízneme a kuželovitě vykrojíme hořký košťál. Listy rozebereme a opereme pod tekoucí vodou.

Pak můžeme listy libovolně zpracovat, například syrové na saláty, vařit jako zeleninu nebo zapékat či osmahnout. Nejmenšími vnitřními lístečky zdobíme obložené mísy a další pokrmy.

Hořká chuť čekanky se nejlépe neutralizuje přidáním sladkých přísad, například kousků pomeranče, hrušky, jablka, ale také banánu nebo avokáda, hodí se k ní vejce, sýr, šunka a podobně. Pokud nám nechutná typicky nahořklá chuť čekanky v salátu či v nějakém jiném pokrmu, dáme ji před podáním na 15 minut vylouhovat do vlažné osolené vody.

Čekankový salát s pomerančem

Suroviny:
4 středně velké čekankové puky
1 pomeranč
½ avokáda
½ kelímku zakysané smetany (příp. kokosového mléka nebo cottage sýra)
sůl, pepř

Čekanku omyjeme a pokrájíme. Pomeranč a avokádo rovněž nakrájíme na malé kousky a promícháme se zakysanou smetanou (nebo její alternativou). Naplníme do misek.

Dušená čekanka

Čekanka na pánvi

Suroviny:
2 pokrájené čekankové puky
1 pokrájené červené jablko
2 lžíce citronové šťávy
sůl, pepř
voda
2 lžíce bílého vinného nebo jablečného octa
1 lžíce nakrájené petrželky

Všechny suroviny kromě octa a petrželky zalijeme vodou tak, aby byly ponořené, a zvolna vaříme, dokud se tekutina neodpaří. Necháme okapat, pokapeme octem a posypeme petrželkou.

Čekanková polévka

Suroviny:
2 větší čekankové puky
1 litr zeleninového vývaru
200 mililitrů kokosového mléka
sůl, pepř

Dva větší čekankové puky očistíme, rozpůlíme a propláchneme. Střed nakrájíme na proužky. Litr zeleninového vývaru zjemníme kokosovým mlékem, osolíme ho a opepříme. Přidáme čekankové listy a několik minut povaříme, dokud není čekanka měkká.

Polévku rozmixujeme a dochutíme citronovou šťávou nebo jablečným octem.

Čekankový salát s jogurtem

Suroviny:
3 čekankové puky
malý kelímek bílého jogurtu
sůl
lžička datlového nebo kokosového cukru
lžička citronové šťávy

Tři čekankové puky, očistíme a pečlivě omyjeme, nakrájejte na jemné plátky. Jeden malý kelímek bílého jogurtu smícháme se špetkou soli, čajovou lžičkou kokosového nebo datlového cukru a lžičkou citronové šťávy. Smícháme s plátky čekanky a dochutíme.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.