Budu tě mít rád, když… Podmíněná láska v dětství vede k depresím v dospělosti a neschopnosti být šťastný, varuje psycholog
Jednou z forem lásky je láska rodinná, mezi rodiči a jejich dětmi. I o té je dobré něco vědět, jinak můžeme na svých potomcích napáchat velké škody. Klinický psycholog českobudějovické nemocnice Václav Šnorek připomíná, že zpočátku je rodinná láska jednostranná, malé dítě je pouze příjemcem, nedokáže cit v pravém slova smyslu opětovat.
„Je to dáno tím, že dítě je vůči rodiči v závislé pozici, potřebuje podporu a potřebuje přijímat lásku, ale není schopno ji samo doopravdy dávat. To přichází později s věkem. Dítě pochopitelně reaguje na úsměv, pohlazení, příjemné podněty, ale skutečně neopětuje. A je důležité, aby s tím rodič počítal a neočekával, že bude lásku bezprostředně získávat,“ vysvětluje.
Rodičovská láska má být bezpodmínečná. Ne vždy tomu tak ale je. „V některých případech je podmíněna. To znamená: Budu tě mít rád, když se budeš chovat tak, jak chci já. A to je nedobré. Pochopitelně záleží na intenzitě a na tom, jestli jsou v životě dítěte ještě další lidé, ale je to neempatický přístup,“ upozorňuje psycholog.
Čtěte také
Vede to podle něj například k tomu, že dítě si vytváří falešnou představu o tom, kdo je, přizpůsobí se rodiči, který podmiňuje svou lásku, začne se chovat pouze tak, jak chce rodič, a potlačí svou přirozenost.
„Já vždycky zbystřím, když někdo říká, že má super hodné dítě. Každé dítě totiž někdy dělá věci, které se dospělým nelíbí, a když něčí potomek ne, velmi často to znamená, že jeho přirozenost byla skutečně utlačena ve prospěch nějaké té falešné představy,“ dodává Václav Šnorek.
Tím vzniká základ pro problémy v dospělosti. „Lidé potom v dospělosti přicházejí s depresemi, nedovedou být šťastní. Jsou přesvědčení, že musí dělat vždycky jenom to, co se líbí druhým, nic nedělají pro sebe, potřebují pozitivní ocenění. Když potom jdeme do minulosti, zjišťujeme, že příčinou je právě podmíněná láska v dětství,“ říká psycholog.
Celý rozhovor o lásce a jejích formách, včetně těch patologických, s klinickým psychologem Václavem Šnorkem si poslechněte v magazínu Zdravíčko online.
Související
-
Zapomeňte na Popelku a Pretty Woman. Kdo nedospěje k realistické představě o lásce, bude mít potíže
Příběh lásky – to zní jako titul bestselleru pro ženy, že? Ve skutečnosti jde o jednu z teorií, jimiž se vědci snaží popsat lásku a vysvětlit, proč někdy vztahy nefungují.
-
K pubertě patří veletoče. Chování teenagera už neovlivňují rodiče, ale vrstevníci, říká psychiatr
Velkou emoční bouři zažívá každý dospívající. K tomu se navíc přidávají otázky sexuality, což znamená, že období je velmi náročné jak pro teenagera, tak jeho nejbližší.
-
Hlasy v hlavě máme všichni. Když nás ale překvapí a nedokážeme je kontrolovat, je třeba zpozornět
Je rozdíl mezi tím, když s někým vedeme v hlavě neškodný dialog, a když slyšíme hlasy, které nás k něčemu nabádají. Reálné slyšení nereálných hlasů se pojí ke schizofrenii.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
