Antonín Pelíšek: Hafani v oknech

Prosby o pomoc přijímají strážníci městské policie nebo odborníci ze speciálních odchytových stanic vybavení potřebným školením a pomůckami jako jsou tyče se smyčkou, sítě, klece a terénní vozidlo.

Hlášení jsou různá. Naprosto chápu vyděšenou paní, která v noci šlápla v paneláku na čtyřmetrovou krajtu. Nebo lidi trpící fobií z ptáků, když jim byt obsadí netopýři. Vím, že to nejsou ptáci. Protivný dokáže být i různý bodavý hmyz.

Už méně rozumím volání o pomoc po objevu pavouka křižáka na zdi nebo domácí myši schovávající se pod ledničkou. Jenomže strážníci z odchytové služby jsou trpěliví.

Ve statistice úspěšných zásahů mají za minulý rok kromě sedmdesáti zadržených psů i odchyt jedenácti ježků, šesti havranů, dvou králíků, jedné žáby a jedné želvy.

Ale nedávno mě docela pobavil zásah, který asi v žádné svodce figurovat nebude. Jedna známá se mi svěřila, že ji drze obtěžovali havrani, kteří jí nalétávali na okno v pátém patře paneláku. V nouzi vytočila číslo operátora městské policie, který jí okamžitě poslal pomoc.

Jaké bylo ale překvapení všech, když odchytový tým přijel s tyčí na psy a ptal se, tak kde vám, paní, lítají do oken ti hafani? Chybu zřejmě zavinila špatná artikulace v telefonu nebo přeslechnutí operátorky. A tak z havranů byli lítající hafani. A konec příběhu? Ke spokojenosti všech už na místě ani jeden dotěrný živočich nebyl.