Antonín Pelíšek: Nadnárodní plašič kun
Nedávno jsem zažil chvíle jako z hororu. Ze spánku mě začalo budit tajemné pískání nesoucí se bytem. Opakovalo se to v pravidelných intervalech s asi minutovými přestávkami.
Že jde o hlasy živého tvora, třeba cvrčka, jsem zavrhl, na to byl zvuk až příliš sofistikovaný.
Začal jsem proto sledovat všechny spotřebiče. Ledničku, kávovar, televizi, rádio i vysloužilý plynový kotel, který občas vrže.
Až jsem na záhadu přišel. Její původ vězel v čidle alarmu sledujícího kysličník uhelnatý. Malá plastová krabička připevněná u stropu. Zřejmě se úplně zbláznila, protože ve dne v noci mám okna otevřená a dýchám skoro čistý vzduch.
Dostal jsem ji před lety zdarma od jedné nadnárodní společnosti coby dar dodavatele energií věrnému odběrateli. Na štítku mělo napsané datum konce životnosti, které právě vypršelo, a nové čidlo mi už neposlali.
Co s ním? Vyhodit ho nebo nějak využít v duchu populární cirkulární ekonomiky? A pak jsem dostal ten šťastný nápad.
Na půdě chalupy na Kájovsku mi právě začaly znovu řádit kuny, které jsem kdysi vyhnal poházenými vlasy a odpadem z krumlovského medvědária. Inzerovaný vysokofrekvenční plašič totiž neuspěl, zvířátka ho rozmontovala a přehryzala mu drátky.
A ejhle! Porouchaný alarm plynu zafungoval stoprocentně. Od té doby mám zase klid. Doma i na chalupě. Tak mě napadlo, že nadnárodní dodavatel energií možná ani neví, jaké vynikající produkty nabízí zdarma.
Nejdřív to ale prozradím jenom vám, posluchačům. Věrným a skromným odběratelům plynu.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
