Ženskou krásu ukazuje v galerii českobudějovického rozhlasu fotograf Martin Skřivánek
Akty, portréty a příběhy žen zaplnily galerii Českého rozhlasu České Budějovice v ulici U Tří lvů. Autorem výstavy s jednoduchým názvem Women, tedy Ženy, je fotograf Martin Skřivánek.
Fotograf Martin Skřivánek, ve světě fotografie známý i jako Martin Skřivánek – Mascare, má za sebou už 200 samostatných a společných fotografických výstav a salónů jak doma, tak i ve světě.
Vystavoval třeba v Kanadě, Hong Kongu, USA, Číně, Argentině, Rakousku, Rusku, Srbsku nebo v Indii. Teď si můžete jeho snímky prohlédnout v galerii Českého rozhlasu České Budějovice. Přivezl sem svou výstavu věnovanou ženám.
Poslechněte si reportáž, v níž prozradil, jestli mu dělá problém vybrat z nepřeberného množství svých fotografí konkrétně promyšlený sled obrazových příběhů.
Výstava Women potrvá do 30. dubna. Budova Českého rozhlasu v Českých Budějovicích je otevřená každý všední den od 9 do 17 hodin.
Související
-
Jako hru s divákem i prostorem pojal svou výstavu v Alšově jihočeské galerii mladý malíř Michael Hon
Velké abstraktní jednobarevné obrazy, ve kterých se odráží návštěvník i okolní architektura, zaplnily Wortnerův dům v Budějovicích. Vystavuje tu místní malíř Michael Hon.
-
Ukrajinský malíř vystavuje své obrazy v knihovně v Budějovicích. Výtěžek půjde na léky pro vojáky
Motivy z jihočeské přírody, ale i krajiny na Ukrajině jsou k vidění v Jihočeské vědecké knihovně v Českých Budějovicích. Malíř Adam Popenko tam vystavuje své olejomalby.
-
Kytary, které už nehrají, proměňuje malíř František Tácha v obrazy. Prodlužuje jim tak život
Malíř a muzikant František Tácha žije v Loučovicích, ateliér má ve Vyšším Brodě. Tvorba obrazů, třeba i ve formě malovaných kytar, je pro něj terapií, léta byla i obživou.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
