Žena, s jejíž prací se setkal každý divák a posluchač, oslavila 70. narozeniny
„To je jedno z dědictví, které mi zanechal otec a za které jsem vděčná,“ usmívá se Olga Walló, když má říct, jak přišla ke svému kurióznímu příjmení.
Známá česká dabingová režisérka, psycholožka, překladatelka a spisovatelka, dcera režiséra K. M. Walló se narodila před sedmdesáti lety, 10. září 1948.
„Otec velmi dbal na to, abych byla už při narození zapsána bez koncovky ová. A dokonce jsme byli uvedení v padesátých letech ve slovníku jako příklad nepřechylného příjmení,“ vysvětluje.
Přímá demokracie nás nevyvede ze současného marasmu, říká Erik Tabery
„Problém vidím v tom, že nám jakoby dochází dech a trpělivost a hledáme, jako už tolikrát v minulosti, nějakou zkratku,“ říká novinář Erik Tabery, když se zamýšlí nad českou společností.
„Otec totiž říkal: To je velmi dobré plakátové jméno a nesmíš ho provdat. Takže, vzdor tomu, že jsem se provdala, tak jméno jsem si nechala,“ uzavírá.
Olga Walló původně studovala psychologii a filosofii, ale po srpnu 1968 bylo jasné, že ji v tomto oboru mnoho pšenky nepokvete. „Rodiče se tehdy báli doby, která přicházela, a otec prohlásil, že by bylo dobré, abych se raději držela dabingu,“ popisuje osudové rozhodování nositelka prestižní Dabingové ceny Františka Filipovského.
Vyprávění Olgy Walló si můžete poslechnout v pořadu Jihočeši.
Související
-
Bohumil Nuska: V Liberci jsem doma, ale vzpomínky na Budějovicko mě provázejí celý život
Spisovatel, historik umění, výtvarník, divadelní teoretik, filozof. Tím vším byl budějovický rodák Bohumil Nuska. V myšlenkách se často vrací do míst svého dětství a mládí.
-
Šachista vydá při partii stejně energie jako běžec za 20 kilometrů, říká vicemistr Evropy
„První silný mezinárodní turnaj jsem hrál roku 1976 v Děčíně,“ vzpomíná na své internacionální zážitky šachista Ivan Hausner. Tam porazil sovětského velmistra Lva Alburta.
-
První třídu absolvovala etnografka Jitka Staňková tajně a dodnes nemá žádné vysvědčení
Všechny moje vědecké hodnosti a tituly jsou nejspíš neplatné! To je úsměvná pointa historky z dětství, kterou na úvod svého vzpomínání vypráví etnografka Jitka Staňková.
