První třídu absolvovala etnografka Jitka Staňková tajně a dodnes nemá žádné vysvědčení
Všechny moje vědecké hodnosti a tituly jsou nejspíš neplatné! To je úsměvná pointa historky z dětství, kterou na úvod svého životního vzpomínání vypráví etnografka Jitka Staňková.
„Narodila jsem se v roce 1924 ve Volenicích, kde byl tatínek učitelem. V pěti letech jsem k němu nastoupila do první třídy, což se ale tehdy oficiálně nesmělo. Když jsme se pak po roce přestěhovali do Strakonic, šla jsem už rovnou do druhé třídy. Jenže z té první, absolvované vlastně tajně, nemám žádné vysvědčení, a tak jsou nejspíš všechny moje vědecké hodnosti a tituly neplatné!“
Cesta k vědecké dráze nebyla pro Jitku Staňkovou úplně přímá. V mládí milovala sport a matematiku, chvilku uvažovala také o architektuře, ale nakonec to vyhrály lidové písničky. Za války totiž vznikla ve Strakonicích dudácká kapela Jiřího Malkovského a Jitka Staňková se stala její členkou.
Biolog František Sehnal zkoumal, jak namíchat elixír mládí
Ačkoli se celý život zabývá drobnými organismy, ze všeho, co řekne, slyšíte nadhled. Získaný jednak bohatými mezinárodními i prostě mezilidskými zkušenostmi, ale ještě o něco víc nadhled vrozený.
V té době se také prakticky a dopodrobna seznámila s prácheňským krojem, který pro sebe a svého přítele sama vyšila. „Po válce jsem nastoupila na Filozofickou fakultu v Praze a kromě dějin umění jsem si zapsala také národopis. Bylo to vzhledem k mé práci v souboru skoro samozřejmé,“ popisuje Jitka Staňková svou cestu k lidovému umění.
Sama se naučila tkát na stavu a začala jezdit na slovenské Horehroní, kde zkoumala tradiční textilní techniky. Partnera pro svou práci i osobní život našla ve známém filmaři a etnografovi Ludvíku Baranovi, se kterým napsala řadu publikací, například výpravné knihy Lidové umění Čech, Moravy a Slezska nebo Masky, démoni, šaškové.
Vyprávění etnoložky Jitky Staňkové si můžete poslechnout v pořadu Jihočeši.
Související
-
V Budějovicích založil Linku důvěry, také jezdil jako osvětový pracovník po venkově
Rostislav Nesnídal, zakladatel českobudějovického Střediska pro rodinu a mezilidské vztahy a Linky důvěry, je původem z Moravy. Narodil se v malé vesničce poblíž Ivančic.
-
Voda určila životní dráhu novináře a sportovce Petra Vitoně
Novinář, fotograf, kameraman, ale také lyžař, plavec a jeden z průkopníků windsurfingu u nás – to je Petr Vitoň. Sportovně vyhlížející muž se narodil přímo u řeky Malše.
-
Vychovatel z učiliště se stal prvním velitelem profesionálních hasičů v Jindřichově Hradci
„Narodil jsem se v Mirochově nedaleko Chlumu u Třeboně. Můj táta tam byl velitelem dobrovolných hasičů a díky tomu jsem už záhy k hasičině přilnul,“ říká Ladislav Šenkýř.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...
Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Lidský faktor
Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová
