Voda určila životní dráhu novináře a sportovce Petra Vitoně. Byl jedním z prvních českých windsurfařů

„Narodil jsem se přímo u Malše, doma v Havlíčkově kolonii, a jen s malými peripetiemi tam žiji celý život,“ vyprávěl Petr Vitoň. Voda se mu stala osudem. Nejen proto, že se jako malý v Malši dvakrát topil, ale především proto, že tento živel víceméně určil jeho dráhu projektanta i sportovního novináře.

Už během studií stavební průmyslovky pomáhal projektovat například přístaviště Lipno, kde pak absolvoval i manuální praxi. Mnohem častěji se však coby plavec nořil do vln lipenského jezera, a když k nám začátkem 70. let pronikly první zmínky o windsurfingu, hned prknu s plachtou propadl.

S partou nadšenců stavěl první prkna na koleni podomácku. Když se v roce 1974 jel první zkušební závod na Jesenické přehradě u Chebu, byl u toho. „Všechno jsme měli vlastnoručně vyrobené, včetně plachty, stěžně, ráhna. Tam nebylo nic koupeného, tady přece vůbec nic nebylo,“ smál se Petr Vitoň.

Čtěte také

Mistr republiky v běhu z roku 1961 se také čtyřicetkrát zúčastnil legendárního náročného závodu

Vzpomínal, jak poprvé vyjeli s českým windsurfingem na Lipno a postupně nakazili další kamarády na Kovářově a v Černé v Pošumaví. Petr Vitoň pak nechyběl na žádném závodě nového sportu.

„A zase díky kamarádům v tehdejší Jihočeské pravdě jsem o tom směl psát, občas uveřejnit nějakou fotku, což nikde v celé republice nebylo. A já jsem pak tu Jihočendu rozesílal surfařům po celých Čechách,“ popisoval.

Psaní novinových článků, a to nejen o windsurfingu, ale i dalších sportech, a zároveň fotografování a později i kamera nasměrovaly Petra Vitoně od stavařiny k novinařině. Zkrátka jeho koníčky nakonec určily jeho další profesi.

Celé vyprávění Petr Vitoně si poslechněte v cyklu Jihočeši online.