Vychovatel z učiliště se stal prvním velitelem profesionálních hasičů v Jindřichově Hradci

28. červenec 2018

„Narodil jsem se v Mirochově nedaleko Chlumu u Třeboně. Můj táta tam byl velitelem dobrovolných hasičů a díky tomu jsem vlastně už záhy k hasičině přilnul,“ vysvětluje Ladislav Šenkýř.

K požárníkům ho přivedly i další věci. „Četl jsem tenkrát různé hasičské knížky, strojní řád, cvičební řád nebo jsme s klukama vytáhli ruční stříkačku, dali ji na rybník a stříkali,“ směje se.

Po dětství stráveném na Třeboňsku to ale zpočátku na hasičskou kariéru nevypadalo. Ladislav Šenkýř odešel do Kladna, kde se vyučil, a pak se odstěhoval do Jindřichova Hradce, kde začal pracovat jako vychovatel na učilišti.

V Hradci ale opět vstoupil k dobrovolným hasičům a zlom přišel v roce 1959. „Tenkrát jsme se zúčastnili krajské hasičské soutěže v Netolicích a naše družstvo ji vyhrálo. A pár dní nato přišla pozvánka na celostátní soutěž do Bratislavy,“ vzpomíná. V Bratislavě sice hradečtí hasiči nestanuli na stupních vítězů, ale už se o nich vědělo.

Na začátku sedmdesátých let, když přišlo rozhodnutí založit v Jindřichově Hradci stanici profesionálních požárníků, bylo tedy jasné, kde sehnat lidi. Ladislav Šenkýř se stal prvním hradeckým profesionálním velitelem hasičů.

Hasičské vzpomínání Ladislava Šenkýře si můžete poslechnout v pořadu Jihočeši.

autor: Filip Černý
Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.