Vychovatel z učiliště se stal prvním velitelem profesionálních hasičů v Jindřichově Hradci
„Narodil jsem se v Mirochově nedaleko Chlumu u Třeboně. Můj táta tam byl velitelem dobrovolných hasičů a díky tomu jsem vlastně už záhy k hasičině přilnul,“ vysvětluje dnes jednaosmdesátiletý Ladislav Šenkýř.
K požárníkům ho přivedly i další věci. „Četl jsem tenkrát různé hasičské knížky, strojní řád, cvičební řád, nebo jsme s klukama vytáhli ruční stříkačku, dali ji na rybník a stříkali,“ směje se.
Po dětství stráveném na Třeboňsku to ale zpočátku na hasičskou kariéru nevypadalo. Ladislav Šenkýř odešel do Kladna, kde se vyučil, a pak se odstěhoval do Jindřichova Hradce, kde začal pracovat jako vychovatel na učilišti.
V Hradci ale opět vstoupil k dobrovolným hasičům a zlom přišel v roce 1959. „Tenkrát jsme se zúčastnili krajské hasičské soutěže v Netolicích a naše družstvo ji vyhrálo. A pár dní nato přišla pozvánka na celostátní soutěž do Bratislavy,“ vzpomíná. V Bratislavě sice hradečtí hasiči nestanuli na stupních vítězů, ale už se o nich vědělo.
Na začátku sedmdesátých let, když přišlo rozhodnutí založit v Jindřichově Hradci stanici profesionálních požárníků, bylo tedy jasné, kde sehnat lidi. Ladislav Šenkýř se stal prvním hradeckým profesionálním velitelem hasičů.
Hasičské vzpomínání Ladislava Šenkýře si můžete poslechnout v pořadu Jihočeši.
- Životní styl
- Publicistika
