Muž devatera řemesel Petr Štěpán přijel jednou do Hajan a už zůstal

7. červenec 2018

Petr Štěpán nemá doma připojení k internetu. A světová síť se mu za to trochu mstí. Když si zadáte do vyhledávače jeho jméno, vykouknou na vás odkazy na jmenovce, brněnského herce Petra Štěpána. Když vypíšete jméno jeho kapely Křečový žíly, dostanete kvanta zdravotnických rad.

Přitom Petr Štěpán má zajímavé osobní stránky, které spravuje jeho dcera. Ale zdá se, že mu velká míra skrytosti či anonymity nevadí, spíš naopak. „Život na periferii je úplně fantastický,“ říká muž, který od konce 80. let žije ve stotřicetihlavých Hajanech na Blatensku.

Pětapadesátiletý rodák z vesnice Čakovice, která před čtvrtstoletím splynula s Prahou, si bydlení v jižních Čechách nemůže vynachválit. „V Praze jsem nechtěl nikdy žít. Takže jsem tu byl jednou na návštěvě a už jsem zůstal,“ směje se.

Cech uměleckých řemesel

Na vrátkách od statku, ve kterém bydlí, má Petr Štěpán ceduli s nápisem Cech uměleckých řemeslníků. „Cech je hezky znějící slovo,“ vysvětluje. „Ale v reálu jde o vzájemnou pomoc lidí, kteří podnikají v náročném oboru, jakým je umělecké řemeslo. Když někdo potřebuje kováře, máme kováře; když někdo shání dobrého zedníka, tak víme, kde je,“ popisuje princip fungování cechu v 21. století.

Sám Petr Štěpán je muž devatera řemesel: maluje obrazy, ilustruje knížky, vyrábí kopie uměleckých předmětů pro muzea, hraje na kytaru, zpívá, restauruje, staví, vede spolek pro podporu lokální historie Menhirostav.

Vyprávění Petra Štěpána o jeho životě, proložené písničkami kapely Křečový žíly, si můžete poslechnout v pořadu Jihočeši.

autor: Filip Černý
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová