Zdena Kolářová: Udělej to líp

Vyjadřují se k výkonu herců v televizi, věděli by si rady s řešením důchodů, nebo válečné krize i se státním rozpočtem, pletou se i do lékařského řemesla. Prostě vědí všechno.

Jejich pivní mozol naznačuje, že vše řešili s podobnými mudrlanty, jako jsou oni, někde u piva, a tak jim přece nebude nikdo nic povídat. Hospoda byla v Čechách vždycky považována za univerzitu života.

Jak to tak bývá, každý z nás má pocit, že nosí v torně maršálskou hůl. Mám po ruce osobní příklad. Když jsem kdysi nabyla dojmu, že už o novinařině, zejména té rozhlasové, vím všechno, chtěla jsem to dát na vědomí i svému okolí.

Po vyslechnutí pořadu jednoho svého kolegy jsem začala mudrovat, co bylo špatně, proč tam byla taková nevhodná hudba a nebylo to zajímavé a nemělo to žádnej šmrnc.

Můj zkušený kolega, který rozhlas ovládal dokonale, mě poslouchal, a když už to moje remcání nemohl vydržet, procedil nakvašeně mezi zuby: „Když seš tak chytrá, udělej to líp.“

Trochu jsem se urazila, ale pak jsem to vzala jako výzvu. Za téma jednoho literárního pořadu jsem si vybrala Petra Voka. Přehrabala jsem hromady knih, zajela do třeboňského archivu, po večerech jsem ťukala na stroji text, který jsem mnohokrát přepisovala, abych velmože jihočeského dominia vylíčila se vší úctou a odpovědností.

Ten šťouchanec, ta věta od mého kolegy mi moc pomohla a provázela celý můj novinářský život. A hodila se i v běžném životě.

Až se vám zase bude chtít něco kritizovat, vzpomeňte si na větu „Tak to udělej líp!“ Třeba vás tahle formulka taky někam posune.