Zdena Kolářová: Bohatá úroda
Po celé léto mi z chat a chalup volali kamarádi, kteří tam poctivě dřeli na svých plantážích a postupně sklízeli plody své lopoty. Jejich mičurinství je pečlivé a zkušené a tomu odpovídaly i výnosy.
„Hele, jedeme nakoupit a přivezeme ti rajčata.“ Dobrá, to beru. Za dveřmi mi přistálo nejen pět kilo rajčat, ale i okurky, cukety, papriky, karfiol, otep pórku a svazek mrkve.
Vegetarián by jásal. Já sice taky, ale v rodině mám spíš „masaře“ a sama to nesním. „Tak to nějak zpracuj“, poradí mi dárci poťouchle. No jo, budu muset. Nepatřím k hospodyním, které vyhazují, co narostlo.
Vydoluji ze spíže sklenice a pak krájím, krouhám, zamrazuji a loupu. Po mnoha hodinách, po nichž už sotva stojím, a poté, co jsem se dopustila i proklínání dárců, je konečně vše hotovo.
Sklenice s úhledným obsahem stojí zavíčkovány ve spíži, barevné jak abstraktní obrazy. A já, pokaždé, když jdu kolem, klepnu nehtem na víčko a podle zvuku poznám, že se všechny „chytly“.
A kdesi u srdce mě hřeje dávno zděděný instinkt po neandrtálcích - „mamut je v jeskyni, zima může začít“.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
