Zábava na důchod? Bohuslav Gruber z Křenova si koupil bunkr a vrací mu podobu z roku 1938
Nedaleko Českého Krumlova stojí vesnička Křenov. Uprostřed návsi tu nemají kašnu nebo zvoničku, ale bunkr. Jeho majitel Bohuslav Gruber dělá vše pro to, aby místo důstojně připomínalo události staré přesně 80 let.
Bohuslav Gruber koupil bunkr před několika lety. „Já bydlím naproti a především mi bylo líto, že chátrá a lidé o něm nic moc nevědí. Všude byly stromy a z cesty nebyl vůbec vidět, tak jsem to se svolením obecního úřadu vyčistil a bunkr odkoupil,“ vysvětluje.
Objekt se nyní snaží uvést do stavu, jak měl vypadat před koncem roku 1938. „Půlka bunkru bude uvedená do podoby odpovídající právě prvorepublikovému předválečnému období. Je tady předválečná lafeta pro kulomet, obnovené bednění, periskop,“ ukazuje.
Druhá polovina bunkru bude ve stavu, jak jej v rámci takzvaných dvou reaktivací ještě využívala naše armáda. „Po válce sem dávala lafetu do střílny, místo bednění naházeli maltu a vybílili,“ popisuje Bohuslav Gruber.
Fotky ukazují, jak tu stáli vojáci Wehrmachtu
V bunkru nechybí například takzvaný granátový skluz. „V případě, že došlo k prolomení obrany a obsazení zadní části bunkru, se používal k obraně vchodu. Skluz otevřeli, vyhodili odjištěný granát a zase zavřeli,“ popisuje Bohuslav Gruber.
Pokud si chce někdo objekt prohlédnout, není to problém. „Já už jsem v důchodu, tak se většinou motám kolem domu, a když někoho vidím, tak mu sám prohlídku nabídnu. Nebo stačí zazvonit,“ říká majitel.
Ten má také doma stěnu s unikátními fotografiemi z roku 1938. „Jsou ze začátku října 1938 po podepsání Mnichovské dohody, kdy došlo k zabrání Sudet německou armádou. Na fotkách je můj bunkr a před ním vojáci Wehrmachtu,“ ukazuje.
U Nové Bystřice můžete vlézt do bunkrů, takzvaných řopíků. Je tu i stejný kulomet jako v roce 1938

Kousek za Novou Bystřicí na Jindřichohradecku zůstalo hraniční opevnění z první republiky. Stará se o něj Muzeum čs. opevnění Klášter. Zájemcům umožňuje podívat se přímo do bunkrů, které jsou vybavené stejně jako v dobách bojů.
Objekt byl součástí linie opevnění, kterou začal stát budovat na obranu republiky proti nacistům v roce 1938. „Kolem Křenova se dodnes táhne řada několika bunkrů, které ale nejsou dostavěné. To už znemožnil zábor pohraničí hitlerovským Německem,“ dodává Jan Ciglbauer, který se zabývá válečnou historií.
Bunkry se podle něj budovaly podél celých hranic Československé republiky včetně několika vnitrozemských linií až po takzvanou vltavskou linii, což byla ideální přírodní překážka pro pěchotu i tanky.
Po záboru pohraničí navštívil Křenov i Adolf Hitler, aby si prohlédl místa, která Německo získalo. Němečtí vojáci se před ním chtěli předvést a jeden z bunkrů doslova napěchovali výbušninou a odstřelili. Dodnes leží jeho horní část nedaleko původní stavby.
Související
-
Rytíř Menčík ze Šumavy se v roce 1938 rozhodl na koni zastavit německou armádu
Před osmdesáti lety podepsali zástupci západních mocností Mnichovskou dohodu. Československo se muselo vzdát pohraničí, kde převažovalo obyvatelstvo německé národnosti.
-
Jihočeši se složili na šest letadel. Ta ale nakonec získal Hitler a použil je při útoku
Na první pohled nenápadnou, ale zajímavou zprávu je možné najít v archivu v Jihočeských listech z 14. září 1938. Hovoří se v ní o šesti letadlech, která koupili občané.
-
Jihočeské pohraničí v září 1938 jen tak neodevzdali, bojovalo se ve Vyšším Brodě i Krumlově
Češi nevydali v roce 1938 Sudety bez boje. V období kolem Mnichovské dohody, která byla podepsána 29. září, se bojovalo a střety trvaly až do 2. října.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka


Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka