Z jedné vesnice Hněvkovice se staly dvě. Úřady ji rozdělily na počátku 20. století kvůli řece Vltavě
To, co jedni vybudovali, druzí později rozdělili. I tak by se dala popsat kuriózní poloha Hněvkovic u Týna nad Vltavou na Českobudějovicku. Poprvé se písemně připomínají až koncem 15. století jako součást bechyňského panství.
Zdejší tvrz byla renesančně přestavěná a po Bílé hoře změnila majitele. I s celým statkem ji koupilo pražské arcibiskupství a roku 1685 nechalo přestavět na barokní zámek.
Pod ním stojí Královcův mlýn, za řekou Vltavou pak několik stavení, soukenická dílna a mlýn Fiedlerův. To vše dohromady vytvářelo po staletí jedinou vesnici.
Teprve v roce 1904 ji úřady, právě kvůli říčnímu toku, rozdělily na Hněvkovice na levém a pravém břehu Vltavy. Ty levobřežní vytvořily samosprávnou obec se dvěma desítkami domů, pravobřežní pak s osmi domy připadly k Dobšicím a poté k Třitimi.
Od roku 1986 se mezi nimi budovalo vodní dílo zásobující jadernou elektrárnu, což jejich roztržení ještě umocnilo. Nyní oboje Hněvkovice spadají k Týnu nad Vltavou. Ty nalevo tvoří jeho osadu, ty napravo s ním splynuly do úrovně pouhé ulice.
Podklady pro díl Jihočeské vlastivědy pro Český rozhlas České Budějovice připravil archivář Aleš František Plávek.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
