Vzrostlé keře a stromy, to jsou bonusy, které u novostaveb nikdy nevykouzlíte, říká zahradnice
Založit zahradu svépomocí znamená hodně dřiny a potu. Než ovšem dojde na fyzickou práci, musíte věnovat hodiny a hodiny plánování a promýšlení. Jak na to, aby zahrada vypadala dobře ve všech koutech a každém ročním období? To ve vysílání Českého rozhlasu České Budějovice poradila zahradnice Kristýna Nejedlá.
„Začíná to tím, že zákazník má něco vybraného, něco hezkého, fotečky, barvičky. Ale následně se dostaneme k tomu, jak ten člověk žije, do jaké práce chodí, jestli zahradu navštěvuje s dětmi. A tohle všechno hraje důležitou roli,“ popisuje své zkušenosti.
„Takže se domluvíme, jestli to bude zahrada pro děti, nebo pro starší, nebo bude užitková, nebo to bude mix, jestli bude barevná a bude vonět,“ líčí Kristýna Nejedlá, podle které má každý zahradník svůj rukopis a toho by se měl držet. „Mojí srdeční záležitostí jsou stromy a byliny. Kladu důraz na barevnost a vůni,“ prozrazuje.
Nemalou roli při tvorbě zahrady pochopitelně hrají i finanční možnosti. „Když je ale člověk trochu šikovný, naučí se řízkovat, přinese si nějaký odkopek od souseda a namnoží si ho, nestojí ho to příliš,“ dodává Kristýna Nejedlá.
Lidi jsou však podle ní často bezradní a bojí se. „Je lepší naučit se jít do toho po hlavě. To je i můj případ, dokonce jsem odmítala být zahradnicí. A najednou se můj život překlopil a strašně se mi to líbilo. Lidé si musí hlavně uvědomit, co od té zahrady očekávají. Jestli to, že tam budou zobat, nebo odpočívat, nebo obojí,“ komentuje.
Choďte ve svých stopách
Ideální je využít dlouhé zimní období k naplánování zahrady. „Sedněte si do kuchyňského kouta nebo do obýváku a vysledujte si místa, kde byste si představovali ty své sny. Pozorujte své děti, kde se nejčastěji pohybují. Těm se obvykle líbí ty nejhezčí kouty zahrad. Uvědomte si, kde je vám dobře,“ radí zahradnice.
Když vyjdete na terasu, rozhlédněte se a rozejděte se. „Vaše první kroky povedou do úložiště odpočinku. Tam je ideální lavička, nějaké posezení, místo, odkud budete pozorovat svůj baráček. Koukejte se na své kroky po zahradě. Pokud máte rozhrnutou zeminu, dívejte se, kam vedou vaše cestičky. A od těch cestiček používáte zahradu dál. Ideální je vzít si papír a tužku, chodit s partnerem po zahradě a vytyčit si hlavní body,“ popisuje počátky vzniku nové zahrady Kristýna Nejedlá.
Čtěte také
Zcela nová zahrada nabízí široké pole působnosti, kde se fantazii meze nekladou. Ale i starší, letitá zahrada má podle Kristýny Nejedlé své výhody. „Vzrostlé keře, vzrostlé stromy, to jsou obrovské bonusy, které u novostaveb nikdy nevykouzlíte. U vysokého stromu si můžete představit houpačku, budete tam mít stín, který nabídne prostor rostlinám, které nepotřebují sluníčko. Na druhé straně budete mít třeba tři stávající velké keře. Porovnáte si je, vytvarujete a vznikne vám krásné zákoutí. I ze starých plotů, které by leckdo zbořil, se dá vykouzlit spousta nádherných míst,“ říká.
U terasy by měly být vysazené stromy, které dodají stín. Pokud stromy nemáme, existuje spousta moderních stříšek, které se dají do zahrady zakomponovat. Existuje i spousta rostlin, které porůstají konstrukce a zajišťují stín, barevnost i vůni.
Co je však nejdůležitější, to je voda. Už v počátcích promyslete vodní plochu a nádrže na dešťovou vodu. Zahrada by měla být minimálně ze šedesáti procent zastíněná, aby fungovala tak, jak má.
A jak si připravit plochu na nový záhon, jak ho správně vytyčit, jaký mu dát ideálně tvar, co všechno se dá pěstovat, co aktuálně v zahradě dělat, co se dá stříhat a vysévat? Celý rozhovor se zahradnicí Kristýnou Nejedlou si poslechněte online.
Související
-
Milujte svého krtka a také žížaly a hnůj! Vyhněte se chemii, doporučuje zahrádkářům půdní biolog
Pamatujete, jak pole dřív vonělo? Syrově, zemitě, nádherně? A všimli jste si, že už takhle nevoní? Biolog za tím vidí intenzivní hospodaření, umělá hnojiva, výběr plodin.
-
I jahody a maliny mohou být napadeny viry. Nákazu prozradí skvrny na listech, menší plody, jiná chuť
Viry netrápí jenom člověka. A také nejen živočichy. Virovými nemocemi trpí i rostliny. Třeba jahodníky a maliníky, což zkoumají jihočeští vědci s českými a norskými kolegy.
-
Svět zarůstá křovinami. Jsou to obrnění rytíři mezi pěšci, jsou neuvěřitelně odolné, říká biolog
Otevřené krajiny v různých částech světa nebezpečně zarůstají křovinami. Podobný negativní proces sledují vědci po celém světě, od Afriky po Ameriku a Austrálii.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.