Vyučil se obráběčem kovů, pak byl hercem, nakonec se ale Jiří Paďour stal biskupem

15. duben 2023

V pořadí dvanáctým mužem, který stanul v čele katolické diecéze na jihu Čech, byl biskup Jiří Paďour. Málokdo v té době věděl, že tento duchovní, člen kapucínského řádu, měl za sebou i hereckou kariéru. On sám na ni ale rád vzpomínal. U příležitosti nedožitých osmdesátin Jiřího Paďoura přinášíme rozhovor, který vznikl v roce 2012 pro cyklus Jihočeši.

„Neříkám si naplavenina, což je podivný termín Jihočechů, kteří tak nazývají ty, kteří sem přišli, ale jsem definitivně zařazen do jihočeské historie jako dvanáctý českobudějovický biskup,“ usmíval se tehdy Jiří Paďour ve stroze zařízené pracovně v biskupské rezidenci.

Než se ale rodák z východočeské Vraclavi začal zapisovat do jihočeských dějin, prošel životem jako málokdo jiný. Syn nejúspěšnějšího statkáře ve vsi to v dětství v 50. letech minulého století neměl úplně snadné. Školní docházku nakonec dokončil v Praze, kde přece jenom nebyl tolik na očích jako na venkově.

Na střední škole měl nejlepší prospěch ze všech, nicméně kádrové materiály hovořily jasně. Jako syn kulaka měl zakázané studium na veškerých vysokých školách v Československu. Vyučil se tedy obráběčem kovů, ale u černého řemesla dlouho nezůstal.

Čtěte také

V roce 1962 úspěšně složil talentové zkoušky na AMU a také díky sympatiím, které získal u tehdejšího vedení školy, se nakonec stal studentem divadelní fakulty. Tu dokončil v roce 1966 a jako člen Divadla Na zábradlí sjezdil celou západní Evropu s inscenací Král Ubu.

Pak ale přišel další radikální životní obrat, tentokrát vnitřní. Vše vyvrcholilo vstupem do kněžského semináře a kapucínského řádu. V roce 1999 Jiřího Paďoura postihla mrtvice a vypadalo to, že zbytek života stráví v klidu a ústraní. Místo toho se stal českobudějovickým biskupem a přesídlil na jih Čech.

„Narodil jsem se ve východních Čechách, kde je překrásná příroda, ale musím říci, že jak se v naší hymně zpívá ‚bory šumí po skalinách', tak to díky Šumavě zažívám z první ruky,“ popisoval. „A soutok Vltavy a Malše mám přímo pod okny,“ dodal a rozmáchlým gestem rukou naznačil, že v tomto kontextu být naplaveninou znamená být tím skutečným Jihočechem.

Jiří Paďour zemřel 11. prosince 2015. Celý archivní rozhovor si poslechněte v cyklu Jihočeši online.

autor: Filip Černý
Spustit audio

Související