Karel Skalický utekl přes železnou oponu do Říma a stal se knězem. Po revoluci se vrátil na jih Čech
Život Karla Skalického by vydal na hodně obsáhlý román. Rodák z Hluboké nad Vltavou přešel za nezvyklých okolností nelegálně přes železnou oponu, emigroval do Říma, kde se stal knězem a zapojil se do exulantských aktivit. Zároveň přednášel na Papežské Lateránské univerzitě.
Po pádu komunismu se vrátil do jižních Čech a začal vyučovat na Jihočeské univerzitě. Domov znovu našel v Hluboké nad Vltavou, na kterou měl řadu vzpomínek ze svého dětství. „Z těch let na Hluboké si vzpomínám především na mobilizaci, když otec odcházel a zanedlouho se vrátil, čili demobilizace, to dusné klima, které tenkrát bylo, a potom okupace a válka,“ popisoval Karel Skalický.
„Jednoho krásného zazvonil zvonek, jdu otevřít a gestapo. Odvedli tatínka. Sice ho neposlali do koncentráku, ale do Říše. To tenkrát znamenalo prakticky do Českého Krumlova. Tam pracoval na lesním ředitelství a téměř prozřetelností se připravil na to, že po válce se stal lesním ředitelem v Českém Krumlově a tak jsme po válce opustili Hlubokou a přesídlili do Krumlova,“ dodal.
Vysokoškolský pedagog a kněz Karel Skalický převzal za své aktivity v roce 2006 od prezidenta republiky Řád Tomáše Garrigua Masaryka a o devět let později získal cenu za svobodu, demokracii a lidská práva, kterou uděluje Ústav pro studium totalitních režimů.
V květnu se Karel Skalický dožil úctyhodného věku 88 let. Při této příležitosti přinášíme v cyklu Jihočeši rozhovor, který natočila v roce 2012 Hana Soukupová.
Související
-
Mezi prací programátora a cestou kněze se rozhodoval generální vikář budějovické diecéze David Henzl
„Jako kluk jsem vnímal silněji Vánoce. Jako kněz vnímám silněji Velikonoce. Pro ten kontrast. Pro proměnu smrti ve vzkříšení, proměnu temnoty ve světlo. To mě oslovuje.“
-
Stanislav Schneedorf zachraňuje šumavské křížky a boží muka. Začalo to díky stovkám hříbků
„Během svých toulek po Šumavě jsem zjistil, že leckde zanechal člověk duchovní stopu, která z různých důvodů upadla v zapomnění, ale zaslouží si, aby nás stále provázela.“
-
U cisterciáků se mi líbila vyváženost práce a modlitby, vzpomíná na studia farář Stanislav Brožka
Farář, soudce církevního soudu, prezident diecézní charity i nadšený včelař. Tak by se dal popsat mladý muž, který si vybral netradiční povolání římskokatolického kněze.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
