Vyprávění o důležité desce mládí Miroslava Žbirky i tragická smrt „německého Elvise“ Teda Herolda

28. listopad 2021

Ztráty letošního listopadu. Takový podtitul by mohlo nést nové vydání hudebního pořadu Světla ramp. Vzpomenuli jsme odchodů osobností, které jako autoři nebo interpreti dělaly svět populární hudby v širším smyslu slova lepším.

Jistě to platí bezezbytku o zpěvákovi, kytaristovi a autorovi Miroslavu Mekym Žbirkovi. Jeho sympatický hlas připomeneme nejenom písničkami, ale také vyprávěním o jedné z rozhodujících desek jeho muzikantského dospívání. Zazní i odpověď na otázku, zda by si dokázal představit, že by žil v Anglii a uspěl tam jako autor.

Do velké množiny jeho oblíbených britských kapel 60. let mohla patřit i slavná skupina The Moody Blues. Její zakládající člen, bubeník a básník Graeme Edge, skonal 11. listopadu ve svém domě na Floridě ve věku 80 let.

The Moody Blues nejprve hráli rhythm and blues a v tomto žánru měli i první velký hit Go Now. Ale už druhé album bylo koncepční s prvky klasické hudby. Kapela začlenila symfonický, psychedelický zvuk do svých rozsáhlých kompozic. Nejslavnější skladbou byly nepochybně Nights In White Satin, Noci v bílém saténu, autora Justina Haywarda, Edgeova kamaráda, zpěváka a kytaristy The Moody Blues. Je zajímavé, že The Moody Blues natáčeli „videoklip“ k Nights In White Satin v roce 1968 v Praze na Karlově mostě pro francouzskou televizní produkci.

Do konce dospěla životní cesta Philipa Marga, velmi důležitého člena slavné americké bělošské doo-wopové a pak spíše sunshine popové skupiny Tokens. Její nahrávka songu The Lion Sleeps Tonight se stala jedním z velkých hitů raných 60. let. Jde o notně upravenou verzi písničky jihoafrického zpěváka a autora Solomona Lindy, kterou si později osvojili Weavers s Petem Segerem nebo Kingston Trio, až   jí vynesli do hitparádových výšin The Tokens. V jazyce kmene Zulu se písnička jmenovala Mbube, tedy lev.

Čtěte také

Nechtěl bych opomenout, že se 8. listopadu uzavřel v 84 letech také životní příběh písničkářky, ale i jazzové klavíristky Margo Guryan. Byla to pozoruhodná, velmi vzdělaná žena s velkým hudebním záběrem.

Už v 50. letech psala Margo Guryan písničky třeba pro legendární jazzovou zpěvačku Chris Connor nebo Harryho Belafonteho. Přátelila se s jazzovými velikány jako Donem Cherrym nebo Ornettem Colemanem. Jejím manželem byl proslulý trombonista a klavírista Bob Brookmeyer.

Je udivující, že Margo Guryan po tom, co slyšela slavnou písničku God Only Knows od Beach Boys, se na prahu třicítky nadchla pro úplně jiný styl. „Bylo to úžasné. Bylo to úplně něco jiného, než co se dělo v jazzu,“ později zavzpomínala. V roce 1968 natočila Margo Guyran dnes v žánru sunshine pop kultovní album Take A Picture s písničkami, které se v podání jiných staly hity. Šlo třeba o Sunday Morning, Nedělní ráno, v podání známé vokálně harmonizující skupiny Spanky and Our Gang.

A velmi smutná práva přišla ze sousedního Německa. Tam 20. listopadu při požáru domu v Dortmundu zahynul i svou paní kdysi populární západoněmecký rokenrolový zpěvák Ted Herold, vlastním jménem Harald Walter Bernhard Schubring.

Rokenrolová kariéra Teda Herolda se odvíjela od 50. let zcela pod vlivem amerických vzorů – Billa Haleyho, Buddyho Hollyho a hlavně Elvise Presleyho. Také se mu říkalo „Deutscher Elvis“. Ovšem největším mezinárodním hitem fotogenického zpěváka Teda Herolda byla pro něj napsaná sladká romantická balada s německým textem, ovšem s anglickým názvem Moonlight – Měsíční svit.

autor: Jiří Kasal
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.