Listopadová jubilantka Marie Rottrová je zpěvačkou, která ví, o čem zpívá
„U mě se vztah ke zpívání vyvíjel postupně a přirozeně vlastně už od první třídy. Později jsem zpívala s různými amatérskými kapelami, až se z toho stala profesionální záležitost,“ vzpomíná Marie Rottrová.
Je to k neuvěření, ale o druhém listopadovém víkendu oslavila osmdesáté narozeniny opravdová stálice české populární hudby, skvělá zpěvačka, pianistka, autorka i moderátorka Marie Rottová, které prošla vývoj od soulu až ke střednímu proudu a jejíž kariéra je lemována velkým množstvím oblíbených písniček a velmi dobrých nahrávek.
Marie Rottrová byla jednou z prvních reprezentantek ostravské hudební scény, která dokázala uspět v celostátním měřítku. Vyrůstala v hudební rodině, její maminka byla zpěvačkou a otec varhaníkem. Zvítězila v soutěžním pořadu Poprvé před kamerou s písničkou Rozmarné stvoření z repertoáru Vlasty Průchové.
Jako mladá a pohledná bankovní úřednice zpívala s tanečním orchestrem v Ostravě a později i s beatovou kapelou Samuel a pak i Majesticem, než přišlo Flamingo v čele s vynikajícím muzikantem, trumpetistou, bohužel předčasně zemřelým, Richardem Kovalčíkem. Během této doby, tedy sklonku 60. a raných 70. let, se vytvořila zasloužená reputace Marie Rottrové coby Lady Soul.
Ovšem kariéra Marie Rottrová, byť zakořeněná v ostravském hudebním, televizním i rozhlasovém prostředí, se postupem 70. let rozvíjela i mimo Flamingo, tedy Plameňáky. Rozhodující pro kvalitu a úspěch nahrávek Marie Rottrové byla kvalita písničkového materiálu. A v této roli zaujal přednostní postavení Jaroslav Wykrent.
Čtěte také
A po něm a Jiřině Fikejzové byl nejoblíbenějším textařem také Ostravan Jaromír Nohavica. Supraphon Marii Rottrové vydal před osmi roky kompilační cédéčko složené výhradně z textů, které pro ni napsal. Populární písničkář Jaromír Nohavica na konto tohoto specifického autorského portrétu poznamenal: „Já jsem vždy skládal písničky hlavně pro sebe. Ale psát texty pro Marii – to byla velká radost. Ona ví, o čem zpívá.“
Velký divácký ohlas měl ve své době pořad ostravského studia československé televize Divadélko pod věží, který paní Marie Rottrová moderovala. A populární byly také duety Marie Rottrové s Karlem Gottem, Petrem Němcem, Karlem Černochem nebo s Pavlem Bobkem.
Obliba zpěvačky Marie Rottrové nezeslábla ani v novém tisícletí, na jehož začátku jí vyšlo v produkci Zdeňka Vřešťála a Víta Sázavského, tedy lídrů kapel Nerez a Neřež, album Podívej! A skupina Neřež také na velkém koncertní turné k této desce Marii Rottrovou doprovodila.
Zdeněk Vřešťál poskytl pořadu Světla ramp malý slovní osobní portrét paní Marie Rottrové, ale půlhodinka přinese i vzpomínky oslavenkyně a též pro ni důležitého autora Jaroslava Wykrenta.
A samozřejmě zazní také písničky. Tou poslední (ve výběr jistě nejmladší) bude Cesta, kterou pro televizní kriminální minisérii napsali Petr Ostrouchov s Tomášem Belkem. „Paní Rottrová pro mne patří mezi hrstku skutečně profesionálně vybavených a v projevu velmi důvěryhodných českých zpěvaček. Těch pár společných hodin ve studiu byl pro mne velký zážitek,“ řekl Petr Ostrouchov.
Související
-
První dáma českého šansonu Hana Hegerová se nikdy publiku nepodbízela
„Šanson, když přeložíte, je píseň. A já jsem vždy písničky, včetně lidových, zpívala. Já přesně nevím, co je to šanson, od toho jsou jiní, já si holt zpívám po svém.“
-
Od Věštkyně přes Surrealistickou krajinu až k Dobrým radám jubilanta Jiřího Suchého
Nikdy nepromítám do písniček osobní zkušenosti. Vzpomínám si, že když jsem napsal „naraž si bouřku do čela“, někteří lidé si mysleli, že jsem nešťastně zamilován. Naopak!
-
Beach Boys z Brna. Největším hitem kapely Synkopy 61 byla písnička Válka je vůl
Ve Světlech ramp se vydáme do Brna, za duchem kapely, která spolu s Rebels znatelně pozvedla vokální úroveň našeho bigbeatu 60. let, i když název až tak bigbeatový nebyl.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.