První dáma českého šansonu Hana Hegerová se nikdy publiku nepodbízela

17. říjen 2021

„Šanson, když přeložíte, je píseň. A já jsem vždy písničky, včetně lidových – na každé desce jsem měla nějakou lidovku, zpívala. Já přesně nevím, co je to šanson, od toho jsou jiní, moudří, kteří říkají to a ono, já si holt zpívám po svém.“

„Zpívám písničky, které si sama vybírám, vím, proč, si je vybírám. Pro mě mají určitý smysl, snažím se je srozumitelně dávat dál, aby ten obsah byl jasný. Nikdy jsem se nepodbízela publiku, a že ty písničky mají určitý dopad, znamená, že je přijímá určitá skupina lidí, kteří mají tytéž pocity. Nějak se přes určitou písničku shodneme. Ale co je šanson, to nevím. Někdy jde o příběhy vyprávěné, někdy to ale není vůbec příběh.“

Tak jednou odpověděla autorovi Světel ramp první dáma českého šansonu – Hana Hegerová. Před jejími nedožitými devadesátými narozeninami zazní několik zajímavých šansonů v podání této zpěvačky, která své četné příznivce opustila letos na jaře.

Včetně i velmi málo známých – jako třeba písničky Orel-hlava autorů Jiřího Sternwalda a textaře, také režiséra Vladimíra Síse v nahrávce Hany Hegerové a Filmového symfonického orchestru z roku 1972, kterou zahrnuje čtyři roky staré dvojalbum plné archivních skrytých klenotů, zajímavostí a rarit této výjimečné zpěvačky. Album nazvané poeticky Omrvinky vzniklo a bylo vydáno zásluhou Tomáše Padevěta, vydavatele, grafického designera a také spisovatele.

A právě v tomto čase též vychází velmi atraktivní kniha Tomáše Padevěta s názvem Carmen – skutečný života Hany Hegerové. Tento dokumentární román vznikl se souhlasem zpěvačky s podmínkou, že bude vydán až po jejím odchodu. A této pozoruhodné knize autor Tomáš Padevět v pořadu též pohovoří.

autor: Jiří Kasal
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.