Vyhlásit CHKO Novohradské hory chtějí někteří vědci, spolky i ochránci přírody. Téma proberou na odborném sympoziu
Vzácně zachovalá příroda, pohnutá historie i kulturní tradice. To vše v sobě skrývají Novohradské hory na hranicích Česka a Rakouska. Už přes 20 let jsou přírodním parkem s rozlohou 162 kilometrů čtverečních. Podle spolku Krajina Novohradska i mnoha odborníků by si ale zasloužily vyšší stupeň přírodní ochrany.
O záměru vyhlásit Novohradské hory chráněnou krajinnou oblastí se mluví od počátku 90. let minulého století. V roce 2004 z něj na několik let sešlo poté, co jej ministerstvo životního prostředí vyškrtlo z tehdejšího programového prohlášení vlády. Nyní po něm ale volají odborníci i některé místní spolky.
„Na území Novohradských hor se vyskytuje celá řada vzácných druhů živočichů, ať už je to tetřívek, vlk nebo rys. Tamní unikátní biodiverzitu momentálně hodnotí mezinárodní tým expertů. Je zde i určité specifikum v podobě nejstarších přírodních rezervací v Evropě, Žofínského a Hojnovodského pralesa. Zároveň je to oblast klíčové akumulace vod,“ připomíná biolog a geograf Martin Hais, člen předsednictva spolku Krajina Novohradska.
Právě tento spolek pořádá 18. září rozsáhlé odborné sympozium na půdě Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Cílem je, jak sami organizátoři uvádějí, vyzdvihnout jedinečnost a přírodní hodnotu lokality, ale také upozornit na hrozby, kterým momentálně čelí.
„Na programu je více než tucet přednášek. Hosté se budou věnovat třeba přírodním biotopům, historii, fauně, velkým šelmám a mnoha dalším tématům. To vše zakončíme panelovou diskuzí. Jde nám o to, aby byl prostor pro společnou debatu,“ dodává Martin Hais.
Potenciál Novohradských hor k vyhlášení samostatné chráněné krajinné oblasti dlouhodobě vyzdvihuje jihočeská pobočka Agentury přírody a krajiny. Nemálo dotčených obcí naopak zvýšení statutu přírodní ochrany odmítá. Proti jsou Horní Stropnice, Benešov nad Černou, Malonty i Pohorská Ves. Neutrálně se pak k záměru staví město Nové Hrady.
Celý rozhovor s biologem, geografem a členem spolku Krajina Novohradska Martinem Haisem si pusťte v přehrávači výše.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
