Vlastnické bydlení je v Čechách stále nedostupnější. Řešením může být členství v bytovém družstvu

22. září 2021

Češi preferují bydlení ve vlastních bytech a domech, jenže to začíná být nedostupným luxusem. V Praze a Brně už překročily investice do nových bytů sto tisíc korun za metr čtvereční. A skokové zdražení se stěhuje i do regionů.

Podepsala se na tom také covidová krize, která znásobila ceny stavebních materiálů. Dům, který měl loni rozpočet pět milionů korun, už letos postavíte za deset.

Čím dál víc se tedy mluví o jiných alternativách bydlení – nájemním, nebo družstevním. Jenže bytová družstva v Česku po revoluci masově zanikala. V jaké míře jsou k dispozici teď?

„Bytová družstva v České republice stále jsou, v současné době je jich asi deset tisíc. Od těch malinkých, kde družstvo rovná se dům, až po velká, která vlastní, spoluvlastní, nebo spravují více než desítky tisíc bytů,“ odpovídá Jan Vysloužil, předseda Svazu českých a moravských bytových družstev.

Zároveň doufá, že bytových družstev, a tím pádem i družstevních bytů, bude přibývat, protože o nich hovoří ve své koncepci bydlení 2021+ i česká vláda. „Staví na třech pilířích: vlastnickém bydlení, nájemním bydlení a konečně po dlouhé době i družstevním bydlení,“ poukazuje Jan Vysloužil.

Na výstavbu potřebujete jen pětinu ceny

K tomu, abychom se stali členem družstva a přišli tak k družstevnímu bytu, máme podle něj dvě možnosti. „Můžeme si vyhlédnout byt ze starší zástavby – v inzerátu stojí například ‚prodám družstevní byt‘ – přičemž ve skutečnosti nekupujete byt, ale převádíte na sebe za úplatu družstevní podíl. Jde o jednoduchý administrativní úkon, který zrealizujete v bytovém družstvu,“ vysvětluje.

Jan Vysloužil přitom doporučuje ohlídat si několik věcí. Zaprvé, v jakém stavu jsou stanovy, jestli třeba umožňují budoucí převod bytové jednotky do osobního vlastnictví. Zadruhé, jestli na bytu neváznou nějaké závazky vůči bytovému družstvu, protože v okamžiku, kdy na sebe převedeme družstevní podíl, přecházejí na nás i dluhy předchozího družstevníka. „Dále bych se určitě zajímal o technický stav domu a v neposlední řadě o sousedy, abych předešel případným budoucím neshodám,“ dodává.

Čtěte také

Druhou možností, jak získat družstevní bydlení, je nastěhovat se do nového bytu. „Sice se družstevních domů v současné době mnoho nestaví, ale už jsou první vlaštovky a my to velice vítáme. Nová výstavbová bytová družstva nabízejí, abyste se stali jejich členy, a následně, až dojde k dokončení výstavby, můžete družstevní byt užívat,“ říká předseda Svazu českých a moravských bytových družstev.

„V tomto druhém případě je postup o malinko složitější,“ dodává. „Nejprve požádáte představenstvo o přijetí do družstva. Jakmile se stanete členem, vznikne vám povinnost uhradit družstevní podíl. Tady je obrovská výhoda proti vlastnickému bydlení, protože skládáte obvykle jenom 20 procent budoucí hodnoty bytu,“ uvádí.

Zbylá část hodnoty je pak splácena formou dlouhodobého investičního úvěru, ten si ale bere družstvo, nikoli my. „To může být obrovská výhoda pro ty, kteří by na vlastní hypotéku nedosáhli,“ zdůrazňuje Jan Vysloužil.

„Nemusíte mít tolik peněz do začátků, sami nikomu nic nedlužíte. A budete-li chtít někdy z bytu odejít, najdete si nástupce, a aniž by vám do toho družstvo mluvilo, bytový podíl na něj velice jednoduše převedete. Finanční vypořádání je jen mezi vámi.“

Celý rozhovor s Janem Vysloužilem o družstevním bydlení a rozdílech vůči bydlení nájemnímu a vlastnickému si poslechněte online.

Spustit audio

Související