Věra Nosková

Mladá Pavla opustila po maturitě okresní město, kde vyrůstala a kde moc šťastná nebyla, a zkouší žít jinak v Praze. Na začátku normalizace to ale nejde úplně hladce…

Ostrov Bali je součástí Indonésie, čtvrté nejlidnatější země s více než čtvrt miliardou obyvatel. Indonésie má přes 17 500 ostrovů, kolem šesti tisíc je jich obydlených.

Naše oblíbená kuchařka z vietnamského města Hoi An jménem Ha Lan nás zahrnovala hřejivým přátelstvím. Oblíbila si mě, pokaždé mě vítal její široký úsměv.

Je nezdvořilé Vietnamcům u nás tykat? Robert, který žije a podniká ve Vietnamu, mi na tuto otázku nedokáže odpovědět. Vietnamština má totiž oslovování mnohem složitější.

Na letiště mě veze syn Tomáš, ustaraně mě posílá jako balík svému bratrovi Jiřímu, který mě vyzvedne v Bangkoku. Jsem bloudivá, takže dostanu od synů nalejvárnu.

Již pošesté jsem na tři zimní měsíce odletěla do horké Jihovýchodní Asie, vždy se svým synem Jiřím, který umí díky internetu a své skvělé angličtině vše zajistit.

V třicetistupňové výhni jsme se nechali odvézt k templu Gunung Kawi Sebatu. Netušili jsme, co nás čeká. Symbióza staveb, soch bizarních bohů a démonů, vody a rostlin.

Naše řidička nás vysypala ve vesnici, nasměrovala k pokladně, kde jsme zaplatili 250 bahtů, což je pro místní dost, a ukázala nám cestu do postranní ulice. A tam to bylo.

Po návratu z tříměsíčního putování po Bali a Thajsku, mi váha ukázala, že jsem shodila osm kilo. Takže mě začaly obtěžovat maily, nabízející mi pilulky na hubnutí.

Nedávno jsem se doslechla, že Thajci jsou prý velcí čtenáři. Nikdy jsem ale neviděla Thajce s knihou, nepotkala na procházkách Bangkokem knihkupectví s thajskými knihami.