Věra Nosková: Barmské ženy v Thajsku s obručemi na krku

7. červenec 2023

Naše řidička nás vysypala ve vesnici, nasměrovala k pokladně, kde jsme každý zaplatili 250 bahtů, což je pro místní docela dost, a ukázala nám cestu do postranní ulice. A tam to bylo.

Stánky jeden vedle druhého, v nich spousta barevných a třpytivých věciček, po nichž jsme netoužili. Prodávaly je takzvané žirafí ženy, tedy ženy s mosaznými kruhy na krku, k vidění byla i děvčátka s toutéž ozdobou.

Pózovaly, usmívaly se, nabízely zboží. Dlouhé krky ve skutečnosti neměly, jak jsem se později dočetla, tento barbarský zvyk natahování krků se už neudržuje, jde jen o optický klam. Většina žen po příchodu domů tu opičárnu sundá.

Na konci řady stánků má „dlouhokrká“ paní k prodeji přední polovinu této ozdoby, která se vzadu zavazuje na tkaničky. Projevím nezávazný zájem, a tak mi ji zaváže kolem krku a hlavně mě přizdobí jejich čelenkou se spoustou mašlí, která kryje zezadu krk, takže  tkaničky nejsou vidět. Jirka nás spolu vyfotil. Na fotce pak vidím, že mám delší krk než ona.

Jediná stařenka věchýtek je autentická, skutečně znetvořená, což se mi snaží naznačit. Jsem ráda, že jde v masivní většině o podvod, a že ty ženské netrpí. Později se dozvídám, že za to vstupné jsme měli možnost navštívit i jejich příbytky, ale naše řidička nám o tom neřekla, ostatně čas se nachýlil, bylo třeba jet domů.

Toto panoptikum prý provozují a mají z toho profit i thajské úřady, i když těm, původně barmským kmenům, něco ze vstupného dají.

autor: Věra Nosková | zdroj: Český rozhlas
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.