Věncová hora získala své jméno omylem, na jejím vrcholu si opat nechal postavit „dům potěšení“
Jedeme-li z Českých Budějovic do Českého Krumlova, naproti Třebonínu se po pravé straně silnice zdvihá kuželovitá hora. A jedeme-li v opačném směru, máme ji po levé ruce. Jmenuje se Věncová hora, ale vlastně nedopatřením.
Původně byla Hraniční horou, německy Grenzberg, což se zkomolilo na Kranzberg, a to se omylem přeložilo do češtiny jako Věncová.
Poslední opat kláštera ve Zlaté Koruně, vzdělaný milovník umění a věd Bohumír Bylanský, si přímo na jejím vrcholu nechal v letech 1778 a 1779 postavit malinký zámeček, tehdy se mu říkalo lusthauz, tedy něco jako dům potěšení.
Protože hora patřila knížeti Schwarzenbergovi, opat za ním zajel na Hlubokou a vyžádal si ke stavbě ústní povolení. Lusthauz byl zčásti zděný a zčásti dřevěný, obsahoval jídelnu, kuchyni, opatův pokoj s kaplí, pokoj služebníka a stáj.
Opat Bylanský ocenil zejména krásný výhled po velké části jižních Čech a hlavně po obloze. Mohl se zde věnovat svým oblíbeným disciplínám, totiž astronomii a meteorologii, což by ve zlatokorunském údolí tak dobře nešlo. Zámečku si užil pouhých šest let, než byl klášter zrušen.
V lusthauzu na Věncové hoře bydlel nějaký čas knížecí hajný, pak ale budova vyhořela a co zbylo, rozkradli vojáci. Dnes už zbytky opatského zámečku najde jen ten, kdo se dobře dívá. Tu a tam leží kousek cihly nebo střešní tašky.
Podklady pro díl Jihočeské vlastivědy pro Český rozhlas České Budějovice připravil archivář Daniel Kovář.
Související
-
Zámek Pluhův Žďár koupil bratr prezidenta Beneše. Pak sídlo zabavili komunisté, teď zas patří rodině
Kdo by to byl řekl, že původně středověké sídlo bude jednou obývat prezidentův bratr. Tvrz a vesnici Žďár vlastnil nejprve vladycký rod Pluhů z Rabštejna už ve 13. století.
-
Do takzvaných šámbrů, kde se z číšnic stávaly prostitutky, lákaly některé českobudějovické hospody
V období první republiky bychom mohli v Českých Budějovicích natrefit na desítky hospod. Byly mezi nimi i takové, v nichž se dbalo na fungování oddělených místností.
-
Na místě, kde se údajně narodil Jan Žižka, byl mohutný dub, pak kaplička. Dnes tam stojí pomník
Nejprve dub, potom kaplička a nakonec kamenný pomník. I tak by se ve stručnosti dalo charakterizovat místo údajného narození Jana Žižky z Trocnova.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
