Válka je vůl aneb Písničky proti válkám bojující

6. březen 2022

Největší audioportál na českém internetu

Ilustrační foto | Foto: Shutterstock

Protiválečné písně, které jsou zároveň zajímavým dokumentem své doby, vybral do pořadu Světla ramp Jiří Kasal

Když mluví zbraně, mlčí múzy. Na druhé straně ale platí, že múzy mohou proti zlu války bojovat, a to i v písničkách, ačkoli to boj rovný není. Několik takových příkladů jsme v půlhodince Světla ramp snesli v protestsonzích, které jsou zároveň zajímavým dokumentem své doby.

Válka je vůl, to byl největší hit legendární moravské beatové kapely Synkopy 61, v tomto případě se zpěvákem a kytaristou Pavlem Váněm. Jakkoliv byla bezprostřední motivace autorů písničky, Oldřicha Veselého a Františka Jemelky osobnější a civilnější, její jazykově samozřejmě ne zcela korektní název byl používán jako protiválečné heslo.

V posledním čísle proslulého časopisu Reportér v roce 1968 lze vidět fotografii brněnských studentů protestujících proti americké agresi ve Vietnamu a nesoucích transparent s textem Válka je vůl. A tento protiválečný osten naléhavě aktualizuje nesmyslná invaze Ruska na Ukrajinu, ostatně jako i několika dalších protestsongů, které zaznějí.

Jednou z nejslavnějších protiválečných písní je Where Have All the Flowers Gone od legendárního folkového barda Petea Seegera. Propojil v ní po stránce slovesné i hudební více inspirací, jež z větší části vedou od nás právě východním směrem.

Zásluhou textu Jiřiny Fikejzové zapustila Seegerova nesmrtelná píseň kořeny i v Čechách pod názvem Řekni, kde ty kytky jsou v podání Judity Čeřovské a potom i Marie Rottrové a Marty Kubišové. Ta však tuto emocionálně silnou píseň zpívala ve svých velmi mladých letech s textem dalšího rodilého Jihočecha Jana Schneidera s také sugestivní otázkou Kdo těm růžím vůni vzal? Právě velmi málo známou verzi Marty Kubišové si můžete v pořadu poslechnout. A tento song zase s jinými slovy kdysi dávno uchopil rovněž Spirituál kvintet.

Ve světě je stále oblíbená verze světoznámé německo-americké herečky i zpěvačky, milenky slavných mužů Marlene Dietrich, která se v propůjčené hodnosti kapitánky snažila pomáhat americké armádě na sklonku druhé světové války svými schopnostmi a dovednostmi.

Marlene Dietrich v 60. letech zpívala i další významnou protiválečnou píseň Boba Dylana – Blowin´ In The Wind, a to v angličtině, ale i v němčině pod názvem Die Antwort Weiss Ganz Allein Der Wind, s textem Hanse Bradtkeho.

Čtěte také

Pronikavý song Boba Dylana Blowin´ In The Wind také osvědčil svou působivost v podání již zmiňované Judity Čeřovské i Waldemara Matušky v rozdílném zpracování velkých českých textařů Zdeňka Borovce a Ivo Fischera, ale známé je třeba také Frídlovo a Manovo Jen vítr to ví.

V daném kontextu jistě zapůsobí semaforská písnička z konce 60. let s hlasem Jiřího Suchého Jó, to jsem ještě žil, proslulá skladba Phila Ochse There But For Fortune nebo velký hit Hedgehoppers Anonymous, tedy skupiny mladíků z Královského letectva na jedné anglické základně, s protiválečným zacílením a s ironicky míněným názvem It´s Good News Week – „Je to týden dobrých zpráv. Kdosi někde shodil bombu, která otrávila prostředí a zatemnila oblohu…“

Ve finále zazní písnička, která trochu vybočuje z dnešního tematického vymezení. Ale vlastně ne zcela. Velký hit autorů Boba Thieleho a George Davida Weisse What A Wonderful World byl ve velebném podání Louise Armstronga na sklonku 60. let písničkovou výzvou k životu v míru, bez válek.

A kontrastně proti temnům mračnům vyznívá také česká podoba této písničky Jana Vyčítala, jehož nedožité osmdesátiny připadají na 8. března. Pojď se mnou pár dní nádherně žít – to je název Vyčítalovy verze.

autor: Jiří Kasal

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

Zmizelá osada

Koupit

Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.