V kronice vsi Prostřední Svince chyběly zápisy z mnoha poválečných let. Místní ji dokázali doplnit
Svince, Doubka, Zlámanice. To jsou místa v bydlišti kronikáře Václava Janoucha. Druhá polovina názvu vesničky Prostřední Svince na Českokrumlovsku, stejně osad Dolní Svince a Horní Svince, má pravděpodobně spojitost s chovem vepřového dobytka.
„Mezi Prostřední a Dolní Svincí jsou louky, kterým se říká Doubka. Zřejmě na nich rostly duby, které ta prasata spásala,“ upřesňuje kronikář Václav Janouch. „A v Dolní Svinci se říká Zlámanice, protože ta vesnice je zalomená do tvaru hokejky,“ přidává ještě jedno místní pojmenování.
V kronice nalistuje rok 2015 a záznam ze slavnosti 6. června k 700. výročí založení osad Prostřední a Horní Svince podle první písemné zmínky z roku 1315. Přitom se odehrávalo i setkání rodáků. „I když oslavy pro většinu lidí byly otázkou jednoho dne, ne tak pro organizátory akce, a proto se vraťme o půl roku zpět na začátek příprav…,“ čte Václav Janouch část svého zápisu a volně shrne pokračování: „Vystavili jsme kroniky, fotografie, které ukazují, jak to ve Svinci vypadalo dříve a jak v současnosti, a totem, na kterém byla vypsána historie Svince.“
Obnovení kroniky
„V roce 1972 jsme se rozhodli, že budeme psát kroniku,“ vzpomíná Václav Janouch a vypráví, že jakmile byl ustaven občanský výbor, někoho napadlo, že bude dobře znovu vést kroniku.
„V roce 1960 se spojovaly obce a okresy. Kronika se tehdy musela odevzdat do okresního archivu. A navíc ta kronika nekončila tím rokem šedesát, ale záznamy v ní chyběly už někdy od závěru 2. světové války,“ říká.
Václav Janouch s dalšími lidmi a za pomoci kronikářky paní Drboutové ze sousedního Dolního Třebonína, ke kterému Prostřední a Horní Svince připadly, zpětně shromáždili informace o dění v obci za období 1945 až 1960 a kronikářka je pro ně zapsala do památníku. „Jenomže mrzí nás, že se ten památníček ztratil a znovu už jsme se pak k tomu nevraceli,“ podotýká Václav Janouch.
Písničky na přání v českobudějovickém rozhlasu
V občanském výboru společně s hasiči vytvořili dvojice, v nich šli po chalupách a vyptávali se lidí na místní a rodinné události od roku 1960 do roku 1972. „Tak jsme sestavili jmenný seznam obyvatel s daty narození, úmrtí a sňatků, na jehož základě jsme jim nechávali hrát v jihočeském rozhlase ke kulatinám,“ vzpomíná Václav Janouch.
Z pozice výchozího roku 1972 tímto způsobem doplnili kroniku retrospektivně nejdále do roku 1960. A od roku 1973 po dnešek do ní zapisují soustavně.
„Říkal jsem, že kroniku bych vedl, ale po mně by ji nikdo nepřečetl,“ vysvětluje Václav Janouch, jak se kronika Prostřední Svince stala společnou prací. „Pomáhal mi Míra Šustr starší. Oba jsme dělali poznámky. V lednu jsme je vždycky dali dohromady a on texty přepsal do kroniky,“ říká o svém prvním spolupracovníkovi, kterého v posledním desetiletí vystřídala dcera kronikáře.
Související
-
Knihu o historii i současnosti Zbelítova napsala zdejší kronikářka
„Kroniky byly odrazovým můstkem pro napsání knihy Zbelítov, historie a současnost,“ říká ke zrodu letos v létě vydané publikace kronikářka Ludmila Přibylová.
-
Mrzí mě, že současné kroniky musí být úřednické, chybí v nich lidskost, říká kronikářka Klenovic
„Já ji píšu a manžel ilustruje,“ říká nad kronikou obce Klenovice na Soběslavsku Zdeňka Chadtová. Kresbou začíná a končí každý rok v kronice, o kterou se manželé starají.
-
Neumím psát čitelně, tak to přenechávám kolegyni, směje se kronikářka Boršova nad Vltavou
Boršovská knihovnice Romana Rýcová také obsluhuje turistické informační centrum, od posledních voleb je místostarostkou a na sklonku roku 2020 se stala i kronikářkou.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.