Mrzí mě, že současné kroniky musí být úřednické, chybí v nich lidskost, stýská si kronikářka Klenovic
„Já ji píšu a manžel, malíř, ji ilustruje,“ říká nad kronikou obce Klenovice na Soběslavsku Zdeňka Chadtová. Perokresbou nebo barevnou kresbou Vladimíra Chadta začíná a končí každý rok v kronice, o kterou se manželé starají více než třicet let.
Například v roce 2013 Vladimír Chadt nakreslil místní kapličku zasvěcenou patronu Janu Nepomuckému a v roce 2018 kapli na kopci Svákov, pod níž je léčivý pramen. „Jenže vy to nemůžete natočit, abyste viděli, jak manžel ilustruje,“ prohodí Zdeňka Chadtová v rozhovoru pro pořad Jihočeské kroniky.
Kronikářkou Klenovic je přibližně třicet let. „My jsme vyměnili role. Předtím ji vedl manžel asi pět let,“ doplňuje ke kronikářské spolupráci.
Zatím poslední svazek obecní kroniky Zdeňka Chadtová založila v roce 2010. Statistika, co se děje na obci, schůze zastupitelstva jsou na prvním místě. „Mrzí mě, že už se nesmí psát lidové věci, co se stanou na vsi,“ posteskne si.
„Myslím si, že za takových dvacet let by si lidé rádi přečetli, jak se chlapci před hospodou porvali o dívku, že by to taky někoho zajímalo,“ uvede humorný příklad toho, co v současnosti do kroniky nesmí zapisovat.
Čtěte také
„Nesmíte ani napsat lidi, kteří mají narozeniny, zlatou svatbu… Leda jen ty, co si o zápis řeknou. Musím psát jen strohou, napůl úřednickou kroniku. Chybí mi v ní taková ta lidskost,“ říká k omezením kronikářka.
Výjimku představuje zápis o opětovném usazení kříže v zatáčce směrem na Želeč v roce 2013. „Kdysi tam byl kříž, ale zmizel patrně po nějaké zemědělské činnosti a zůstal zapomenut. Nově instalovaný darovala rodina Turínova,“ čte Zdeňka Chadtová ze svého záznamu v kronice. „Sotva minul rok a nějaký vandal ho zničil. A oni ho na své náklady dali znovu opravit. Ten kříž byl přáním manželů Turínových starších,“ podotýká.
V závěru setkání otevře kroniku Klenovic na stránce, kde zachytila oslavy v srpnu 2018 – 620. výročí založení obce, 110. výročí vzniku hasičského sboru, deset let od přidělení obecních symbolů a zavěšení nového zvonu do kaple. „Bude to znít jako pochlebování, ale starosta se opravdu vytáhl. Ta slavnost se vyvedla, mnoho účinkujících, nad nadměrnou účastí nejen místních až člověk zíral, lidi to bavilo a to je co říct, když se dav shodne na tom, jak je to krásné,“ zdůrazňuje kronikářka.
Související
-
S vedením tří různých kronik má zkušenost Jiřina Zimová z Hluboké nad Vltavou
V současnosti pečuje Jiřina Zimová o dvě kroniky. O farní knize, do které zapisovala ještě před několika lety, bude mluvit při prvním setkání v rubrice Jihočeské kroniky.
-
Kronikářka Záboří má k vesnicím s usedlostmi z dob selského baroka hlubší vztah díky rodičům
„Převažovaly dřevěné statky, ohrožené požárem. V 19. století lidé začali budovat statky zděné, vystavěli i kovárnu a zbrojnici,“ vypráví o Záboří kronikářka Marie Bočková.
-
Pro Josefa Šuplera z Rychnova u Nových Hradů je sepisování historie koníčkem
Tři kroniky zbyly v Rychnově u Nových Hradů. Z nich a dalších pramenů čerpal Josef Šupler při psaní knihy. Představí ji, promluví o vztahu ke vsi a potýkání se s minulostí.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
