V Českém Rudolci vaří pivo žena. Do odvětví, které je doménou mužů, ji přivedla náhoda
„Ježišmarjá, musím zaťukat na zuby, nestalo se mi to, ale určitě se to dá povést,“ směje se Radovana Kocmanová, když se jí ptám, jestli se dá zkazit várka piva. Je totiž profesí sládková, respektive sládek, v pivovarech si prý na přechylování názvu stěžejní profese nepotrpí.
Do odvětví, které je dodnes doménou mužů, ji přivedla náhoda. „Bavila mě chemie, tak jsem si vybrala studium na Střední škole potravinářské technologie v Praze a tam byla hlavním oborem výroba piva,“ vysvětluje.
Po škole sice Radovana Kocmanová chvíli pracovala v mlékárenské laboratoři, pak odešla na mateřskou dovolenou a po ní už nastoupila do svého prvního pivovaru. Těch prošla několik, včetně minipivovaru ve slovinském Bledu.
Cestovatelka Lenka Kosmatová navštívila už 32 zemí, a to velmi levně
„Je pár věcí, na kterých se dá ušetřit,“ říká o cestování Lenka Kosmatová. „První je transport, druhá jídlo a třetí ubytování,“ vysvětluje mladá žena z Husince, která během několika málo let stihla projet 32 zemí světa.
Nyní vaří pivo v Českém Rudolci na Dačicku. „Měnit pivovary mě baví, protože se mi líbí vytvářet neustále něco nového,“ říká o svém dosavadním putování od pivovaru k pivovaru, které v lecčems připomíná cestování vandrovníků jak v předminulém století.
„Tady jsem ale okouzlena krásou České Kanady,“ vyzdvihuje jedinečnost svého posledního působiště. Že by odešla na další štaci, neplánuje, po chvilce přemýšlení ovšem dodá: „Nikdy nevíte, co v životě přijde.“
Související
-
O novorozence s váhou pod jeden kilogram se nikdo moc nezajímal. Změnil to Miloš Velemínský
Vesnice Velemín leží v severních Čechách. Příjmení po ní ale nosí i jihočeský rodák Miloš Velemínský, lékař narozený roku 1936, představitel české sociální pediatrie.
-
Jan Štifter píše příběhy z vlastní rodiny i historie budějovických domů
„Pátral jsem po tom v matrikách docela dlouho,“ odpovídá budějovický spisovatel Jan Štifter na otázku, jestli má společné kořeny se šumavským bardem Adalbertem Stifterem.
-
Kristina Sigurdsson z rodu Zátků žila na mnoha místech světa, ale doma se cítí v Budějovicích
Její pradědeček Dobroslav Zátka založil v roce 1884 v Boršově nad Vltavou Zátkovy těstoviny, babička Libuše byla velmi nekonvenční a maminka se provdala za Islanďana.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Tohle není povídání na dobrou noc, k zamyšlení určitě.
moderátor Jan Pokorný
Tata a jeho syn
Autorské povídky známého divadelníka a spisovatele A. G. v jeho vlastním podání. Tata a jeho syn je sbírkou úsměvných příběhů na motivy skutečných událostí, ovšem ve skutečných kulisách a především ve skutečné době.
