O novorozence s váhou pod jeden kilogram se nikdo moc nezajímal. Změnil to Miloš Velemínský
Ve věku 87 let zemřel pediatr Miloš Velemínský, dlouholetý primář neonatologického oddělení nemocnice v Českých Budějovicích a také bývalý děkan zdravotně-sociální fakulty Jihočeské univerzity. Patřil mezi výrazné lékařské osobnosti, stál u zrodu moderní péče o novorozence a podařilo se mu zavést postupy, které snížily novorozeneckou úmrtnost. Jako vzpomínku přinášíme rozhovor, který vznikl pro cyklus Jihočeši.
Vesnice Velemín leží v severních Čechách, nedaleko Lovosic. Příjmení po ní nosil jihočeský rodák Miloš Velemínský, lékař narozený roku 1936. „Můj bratr se zabývá rodokmenem a zjistil, že jeden náš prapraprapředek skutečně pocházel z Velemína. Údajně tam provozoval hospodu,“ vyprávěl českobudějovický rodák, který vyrůstal a žil v Třeboni.
Miloš Velemínský se ve šlépějích svého severočeského předka nevydal. Po středoškolských studiích v Třeboni odešel v roce 1954 do Prahy, kde vystudoval medicínu.
Po krátkém působení v nemocnici v České Lípě se vrátil na jih Čech a postupně pracoval v nemocnicích v Prachaticích, Jindřichově Hradci a Českých Budějovicích.
Do Českých Budějovic nastoupil Miloš Velemínský v roce 1969 a začal se zabývat nefrologií a neonatologií. Zvláště v neonatologii, tedy péči o novorozence, dosáhl nebývalých úspěchů.
Zavedl první intenzivní péči o novorozence
„O děti, které se narodily s váhou pod jeden kilogram, se nikdo moc nezajímal. Ti novorozenci se nechávali umírat,“ vzpomínal Miloš Velemínský na tehdejší stav zdravotnictví.
„Nechci se chlubit, ale měl jsem tenkrát hodně nastudováno, a tak jsem v Budějovicích zavedl intenzivní péči o novorozence. Byli jsme první v republice,“ komentoval.
Čtěte také
Ne všechno ale šlo hladce. Komunistický režim nepřál výměně informací, lékaři nemohli jezdit na zahraniční sympozia. Také pracoviště Miloše Velemínského trápil nedostatek přístrojů, lékaři měli zakázáno o své práci publikovat. A když začali novorozenci v Budějovicích opět umírat, nebylo kam se obrátit pro radu.
Miloš Velemínský naštěstí tenkrát získal devizový příslib a odjel do Mnichova. V tamní nemocnici se radil s primářem, který doporučil změnit antibiotika podávaná dětem. Po návratu byl sice Miloš Velemínský vyslýchán kvůli cestě Státní bezpečností, ale díky radě z Mnichova umírání ze dne na den přestalo.
Po roce 1989 stál Miloš Velemínský nějaký čas v čele Zdravotně-sociální fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a také se do slova a do písmene zapsal do života mnohých Jihočechů. Jako porodník totiž pomohl na svět tisícům dětí. Při oslavách 100. výročí republiky obdržel vyznamenání za zásluhy o stát v oblasti vědy a školství.
Toho, že svůj život zasvětil medicíně, nikdy nelitoval. „Kdybych si ale mohl vybrat dnes, tak bych nejraději jezdil se záchrankou, protože tam se zachraňují lidské životy přímo,“ řekl pro cyklus Jihočeši.
Související
-
V infekčním lékařství prý už není co objevovat. To byl velký omyl, vzpomíná primář Václav Chmelík
Infekce již mnohokrát psaly dějiny lidstva. Úseky historie jsou spojeny s morovými ranami, epidemie se pravidelně vrací. To říká Václav Chmelík, lékař a emeritní primář.
-
Nedonošenost není nemoc. Předčasně narozené děti toho potřebují méně, než jsme mysleli, říká primář
Nejstarší české neonatologické oddělení specializované na péči o novorozence je v nemocnici v Českých Budějovicích. Založil ho profesor Miloš Velemínský už v roce 1985.
-
Člověk, který se nebojí, je nebezpečný sám sobě i svému okolí, říká vodní záchranář Milan Bukáček
Být vodním záchranářem znamená žít život vodního záchranáře. Jinak to nejde. To vyplývá z rozhovoru s Milanem Bukáčkem, předsedou vodní záchranné služby v Českém Krumlově.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.