Stolní hry zažívají boom. Upevňují mezilidské vztahy a vytváří vzpomínky, připomíná člen klubu hráčů
Člověče, nezlob se! je asi základ, který patří k rodinnému stříbru deskových her. V současnosti jich je ale k dispozici pestrá škála a zažívají boom. A to nejenom díky covidu, kdy byli lidé na dlouhé týdny „uvězněni“ doma a museli se zabavit. Jak říká Petr Návara z Budějckého deskoherního klubu DEKL, alternativ k obyčejnému „člobrdu“, ale i k vybroušeným počítačovým hrám je nepřeberné množství.
„Moderní hry už nejsou založeny jenom na náhodě. Nabízejí interaktivní vstupování do děje, vyžadují od hráčů vytváření taktik a strategií, učí je plánovat, předvídat, logicky myslet,“ popisuje.
Kromě strategických her existují například stolní kvízové, tedy vědomostní, ale i výukové. Mohou děti naučit ekonomice domácnosti nebo třeba přírodopisu. Hrát můžeme i hry poziční, psychologické či pátrací. A to pořád není všechno.
„Dneska je také spousta příběhových her. Ty se hodí zvlášť pro děti, které hůř snášejí prohru,“ směje se Petr Návara. Příběhové hry podle něj nejsou takzvaně závodivé, ale naopak kooperativní. „Jsou to nádherně udělané figurkové hry, v nichž skupina prochází nějakým příběhem, ovlivňuje jej, rozhoduje. Není důležité, kdo vyhrál, nebo prohrál. Všichni to zažívají společně,“ vysvětluje.
Interakcí umějí moderní deskové hry konkurovat těm počítačovým. Dokáží toho ale víc. „Počítačová hra asi bude mít vždycky lepší grafiku a jednodušší ovládání, protože je rozdíl, jestli jenom klikáte myší, nebo musíte na stůl rozložit tři sta kartiček a poskládat mapu, ale deskové hry přinášejí společenský efekt. Sedíte u jednoho stolu s kamarády, je tam zábava, vidíte reakce protihráčů a tak dál. To je asi největší benefit,“ říká Petr Návara.
Čtěte také
Uvádí se, že pokud se budeme věnovat hraní stolních her jeden večer v týdnu, zlepší se vztahy v rodině, hry nás naučí komunikovat, spolupracovat a férově soutěžit. Také rozvíjejí paměť, postřeh a jemnou motoriku, nejenom u dětí.
„Vyzdvihl bych ty vztahy. Když babička vytáhne nějakou vhodnou hru a hraje ji s vnoučaty, je to vždycky obrovská zábava a zážitek. Chvíle, v níž vznikají vzpomínky,“ komentuje zakládající člen Budějckého deskoherního klubu DEKL.
„My u nás doma máme oblíbenou rodinnou hru Břink,“ pokračuje Petr Návara, „ta nás stmeluje a je to pro nás svátek. To jsou dvě hodiny, kdy neexistují telefony, neexistuje okolní svět. Jsme tam spolu. Ideálně v zimě, když sněží, pustíme si k tomu soundtrack, takže to má atmosféru, je to prostě supr.“
Celý rozhovor s Petrem Návarou o stolních hrách všeho druhu si poslechněte online.
Související
-
Počítačové hry přináší i mnoho dobrého. Někdy je lepší děti v hraní spíš podporovat, říká psycholog
Psychologií gamingu neboli hraní počítačových her se zabývá Jakub Staněk z pedagogické fakulty Jihočeské univerzity. Zajímá ho nejen volnočasové, ale i profesionální hraní.
-
Nechte děti prožít i neúspěch a vypněte televizi, radí odbornice rodičům předškoláků
Deset oblastí, které by mělo zvládat předškolní dítě, definuje ministerstvo. O rozvíjení dovedností se běžně starají školky, v době lockdownu to ale zůstává na rodičích.
-
Víc času, víc seriálů, méně knih. Covidová doba paradoxně odnaučila lidi číst
Schopnost číst, porozumět textu, ale také se z něj něčemu naučit, pracovat s ním – tomu všemu se říká čtenářská gramotnost. Vychází i z množství knih, které jsme přečetli.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
