Šetřit začněte hned po první výplatě, rezervy jsou základ, radí ekonom. Někdy je ale dobré se i zadlužit

Autor Ekonomických jednohubek aneb Odpovědí na 50 důležitých otázek ekonomie a financí také poradil, jak se starat o rozpočet domácnosti: „Zásadou číslo jedna je myslet na zadní vrátka, tvořit rezervy. To znamená mít nějaké peníze, majetek, zkrátka hodnotu, na kterou jsme schopni a ochotni sáhnout v případě, že je nám ouvej. Ať už proto, že máme nižší pravidelné příjmy, nebo protože na nás vybafl nějaký vyšší výdaj, něco se nám rozbilo v domácnosti a podobně.“

Michal Skořepa|foto:archiv Michala Skořepy

Rezervy bychom si podle Michala Skořepy měli začít tvořit hned od chvíle, kdy si začneme vydělávat. „To je věc, na kterou mnozí z nás zapomínají. Přitom by to měl být výdaj číslo jedna, na který vždycky myslíme a který vždycky uděláme. Teprve poté, co si dáme něco stranou, máme k dispozici peníze, se kterými můžeme nakládat,“ zdůrazňuje.

Na argument, že lidem nezbývá na to, aby šetřili, odpovídá slovy, že to je pohled nastavený od základu špatně. „Vždycky je potřeba budovat si rezervu, protože pokud to neuděláme, tak dřív, nebo později nějaký problém přijde a my ho nedokážeme řešit. Hledáme pak podporu u příbuzenstva, u nějaké instituce, která nám půjčí. Ale já osobně jsem zastáncem teze, že je potřeba si vybudovat vlastní rezervní částku, která nám dovolí přemostit i několik měsíců trablů,“ říká.

Půjčku na to, co nám vydělá

V „Jednohubkách“ Michal Skořepa píše, že někdy má smysl koupit si něco na úvěr, jindy je lepší si na to postupně našetřit. Jak tyto dvě situace rozeznat? „Záleží na tom, kde a od koho si chceme půjčit, protože možností je víc a některé z nich jsou ošemetné. Tady platí další zlaté pravidlo správného finančního rozhodování: Nejdu do ničeho, čemu nerozumím, kde přesně nevím, jak to bude fungovat,“ připomíná.

Čtěte také

Jídlo a emoční nákupy nás připravují o nejvíc peněz. Zrevidujte také automatické platby, radí odbornice

„Jsou mezi námi tací, kteří řeknou: Ne, dluh v žádném případě, to je od ďábla, buď na to mám, anebo na to nemám. To je striktní postoj, ale není na něm nic špatného. Má to ale i svou nevýhodu v oblasti investiční. Pokud jsme si totiž dostatečně jisti, že plán, na který si půjčujeme, nám do budoucna přinese výrazně vyšší příjmy, pak je slušná šance, že dluh bez problémů splatíme, posune nás to dál a nějaké peníze i zbydou. Když tedy dobře zvážíme takový plán, pak dluh dává smysl a není potřeba se toho bát,“ dodává.

Navíc makroekonomický analytik Michal Skořepa vysvětluje, že dluh má jednu tak trochu „trapnou“ výhodu. „Je to bič, který nás donutí k tomu, abychom peníze skutečně odkládali stranou. Jakmile tento bič není, není smlouva, nepřicházejí upomínky, máme mnozí tendenci peníze rozfofrovat a na to, co si chceme koupit, si nikdy nenašetříme,“ popisuje.

Celý rozhovor s Michalem Skořepou, teoretikem ekonomie, analytikem a propagátorem finanční gramotnosti, o tom, jak se rodí peníze, čím jsou kryty, když ne zlatem, a jsou-li to ještě vůbec peníze, když obíhají mezi bankami ve formě nul a jedniček, si poslechněte online.