Sbor Lubomíra Pánka byl důležitou součástí nahrávek plejády hvězd, ale natáčel také sólově
Sbor Lubomíra Pánka, to byla spolehlivá konstanta mnoha domácích snímků z ranku ne pouze populární hudby od šedesátých let. Ale bohužel byla vnímána jako taková skoro až anonymní podpůrná složka. Samozřejmě nezaslouženě, neboť tento vokální sbor svým dílem přispíval ke kvalitě a náladě nahrávek plejády hvězd pop music.
Pod Světly ramp vzdáme hold z velké většiny sólovým nahrávkám Pánkovců, neboť 4. duben přinesl nedožité devadesátiny jejich vedoucí postavy Lubomíra Pánka.
Sbor Lubomíra Pánka, jakkoliv měl na domácí scéně unikátní postavení, je třeba vnímat v kontextu existence podobně zaměřených vokálních souborů kombinujících smíšené vokály se zvukem orchestru.
Pojato jaksi ze světového pohledu, zejména se nabízí první srovnání se sborem Raye Conniffa, který byl kdysi populární i ve východní Evropě. Ovšem byly i jiné a podobně zaměřené známé vokální soubory v Americe i v Evropě.
Dirigent, zpěvák a všestranný muzikant Lubomír Pánek se narodil v Praze, kde vystudoval obchodní akademii a hru na kontrabas na pražské konzervatoři. Jako mladík hrál na trubku v předních orchestrech Zdeňka Bartáka staršího i Vlastimila Kloce. Souběžně zpíval ve vokální skupině například s později slavným textařem Zdeňkem Borovcem nebo budoucí hvězdou divadla Rokoko Jiřím Šaškem.
Čtěte také
A už tehdy na sklonku čtyřicátých let se snažil tento vokální soubor nacházet impulsy ve vedení smíšených vokálů u věhlasných amerických vokálních sestav jako Modernaires nebo Pied Pipers. Po vojně Lubomír Pánek dostal pozvání od Karla Vlacha do smíšeného vokálního sboru, který měl v orchestru nahradit rozpadlé Allanovy sestry. Ovšem vokální soubor Lubomíra Pánka se zrodil až později na půdě divadla Semafor.
V šedesátých letech se velmi utěšeně rozvíjela aktivita Sboru Lubomíra Pánka, který už od té doby působil současně jako hráč na bicí nástroje ve Filmovém symfonickém orchestru. Často byl zván do nahrávacího studia, aby doprovázel plejádu českých zpěváků a zpěvaček, a jeho služeb využívaly i v dalších dekádách populární orchestry jako TOČR, orchestry Karla Vlacha a Václava Hybše a další.
Legendární Sbor Lubomíra Pánka se rozpadl v roce 1993. Lubomír Pánek se věnoval taktéž učitelské dráze – vyučoval na Konzervatoři Jaroslava Ježka a interpretaci hudby na pražské konzervatoři. Jeho život se uzavřel 23. října roku 2014 ve věku 82 let.
Pod Světly ramp představíme osobnost tohoto dirigenta, zpěváka a multiinstrumentalisty a prostřednictvím nahrávek v rozmezí několika desetiletí samozřejmě jeho vokální soubor, kterým prošla řada známých osobností včetně Jany Koubkové, Pavla Vitocha, Jaroslava Dřevikovského nebo Svatavy Černé, která se stala i životní partnerkou Lubomíra Pánka.
Související
-
Jaroslav Wykrent uměl ve svých písničkách citlivě a vkusně nahlížet téma lásky
„Nikdy jsem vlastní písničky neprosazoval a pokaždé jsem se chtěl s kapelou domluvit. Jedinou výjimkou, kdy jsem uplatnil jakýsi svůj rozhodující hlas, byla Růžová pentle.“
-
Eduard Krečmar napsal texty k velkým hitům Karla Gotta, Petry Janů, Věry Martinové i Petra Nováka
Hvězdičko blýskavá, Mýdlový princ, Už nejsem volná, S láskou má svět naději, To máme mládež, Není nám už sedmnáct a řada dalších českých hitů nese slova Eduarda Krečmara.
-
Válka je vůl aneb Písničky proti válkám bojující
Když mluví zbraně, mlčí múzy. Múzy ale také mohou proti zlu války bojovat, a to i v písničkách, ačkoli to boj rovný není. Několik takových protestsongů přináší Světla ramp.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor


Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.