Na první jarní den vyjde Genesis, nové album kapely Spolektiv se zhudebněnými starozákonními příběhy
Ne že bychom se ve třetí únorové půlhodince pod Světly ramp neohlíželi do historie, ta minulost bude ale tentokrát daleko vzdálenější. A zpřítomní ji působivým způsobem zbrusu nové album renomovaného jihočeského vícežánrového souboru Spolektiv nazvané Genesis podle stejnojmenné folk-rockové suity na motivy biblických starozákonních příběhů s pozoruhodnými texty Vladimíra Mátla. To spatří světlo světa na první jarní den.
V pořadu Světla ramp vám nabízíme v předstihu hudební ochutnávku i s komponovaným rozhovorem s autorem hudební složky rozsáhlé kompozice Genesis Jaroslavem Hnízdilem.
Kapela Spolektiv vznikla ze studentů pedagogické fakulty v Českých Budějovicích v dubnu 1988. Rychle si udělala dobré jméno na domácí folkové scéně a s příznivým ohlasem vystoupila na domácích prestižních přehlídkách a festivalech.
V roce 1993 získala v Brně celostátní interpretační Portu a o rok později natočila CD …a ticho v sobě. Mimochodem, členem Spolektivu byl coby baskytarista Zdeněk Zajíček, nynější redaktor českobudějovického rozhlasového studia.
Před vánočními svátky roku 1995 se Spolektiv rozpadl, aby po necelých dvaceti letech navázal na dobré časy se zpívajícími kytaristy Jardou Hnízdilem a Martinem Jančurou, zpěvačkou a perkusistkou Renatou Švecovou, saxofonistou brilantně ovládajícím další dechové nástroje Tondou Vidlákem a tehdy novým členem, baskytaristou Jiřím Regáskem.
Pak se Spolektiv naplno rozjel. Koncertů začalo hojně přibývat a také vyšly desky Dej mi tvar a Vyřiďte doma zahrnující originální kombinaci folku, rocku, jazzu i šansonu s velmi kvalitními texty.
Album Genesis, k němuž Spolektiv směřoval léta, však zcela jistě zaujímá velmi zvláštní postavení v dosavadní diskografii této unikátní skupiny.
Související
-
Teskně hučí Niagara je nejslavnější písní Eduarda Ingriše, který prožil zajímavý a dobrodružný život
„Československý Heyerdahl“ a autor slavné Niagary. To a mnoho dalšího bylo spojeno s Eduardem Ingrišem – mužem neuvěřitelně rozsáhlých zájmů a velice zajímavého života.
-
O Hromnicích svíčky v písních Karla Gotta, Nezmarů, Věry Martinové, Karla Plíhala i Minnesengrů
Druhého února jsou Hromnice, což je lidový název pro starobylý křesťanský svátek Uvedení Páně do chrámu. Symbol Hromnic – svíce – uctíme v pořadu písničkovou sestavou.
-
Pokáč o kočce s errorem, od níž „má ruce nohy samej šrám“, a další. Zkrátka kočičí Světla ramp
„Mám doma kočku, mám ji rád. Je to skvělý kamarád. Jen od tý doby, co ji znám, mám ruce nohy samej šrám,“ zpívá oblíbený český písničkář Pokáč, vlastním jménem Jan Pokorný.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
