Rypl, Frühauf i Neumannová mají něco společného. Příběhy ze šumavských chalup odhaluje Jan Voldřich
Jan Voldřich, ač povoláním zemědělský ekonom, výpočetní technik, vedoucí pracovník například ve stavebnictví a dnes už důchodce, tráví léta svůj volný čas amatérským bádáním po historii Šumavy a po kořenech vlastního rozvětveného rodu. To ho přivedlo k napsání dvou knih.
Příběhy ze šumavských chalup vyšly letos a mapují oblast Stach a Zdíkova. Osudy šumavských chalup se chystají k vydání a posouvají se o něco výš – na Zadov a Churáňov. Osadu kdysi založil jakýsi Churáň. A jeho chalupa tam stojí dodnes. Zrovna tak, jako žije jeho rod...
„Právě z tohoto rodu Churáňů pochází řada zajímavých osobností, a to i sportovních. Jeden z následovníků rodu, František Pešl, byl v 70. a 80. letech minulého století tajemníkem předsedy Československého svazu tělesné výchovy a sportu. A právě díky Františku Pešlovi se na Zadov dostaly některé významné sportovní podniky, například světový pohár žen v běhu na lyžích v roce 1983. Byl také iniciátorem založení střediska vrcholového sportu na Churáňově a dalších aktivit, které směřovaly k výchově sportovní mládeže v této části Šumavy,“ vypráví Jan Voldřich.
Z rodu Churáňů pochází i současný vrcholový lyžař, olympijský medailista Miroslav Rypl. „Ten je shodou okolností teď i nájemcem té chalupy U Churáňů. Další osobností, která má úzkou vazbu na tuto usedlost, je Stanislav Frühauf, trenér olympijské vítězky Kateřiny Neumannové. Jeho tatínek pocházel z chalupy, kde se říkalo U Bečvářů, ta stojí poblíž Dobré chaty. Standa brzy osiřel a jeho ovdovělá matka se podruhé vdala za příslušníka rodiny Ryplů a s nimi je tedy Standa Frühauf spřízněn. A všichni Ryplové mají v sobě toho šumavského sportovního ducha,“ líčí se zápalem Jan Voldřich.
Čtěte také
Zmiňuje i svého jmenovce a souseda Jana Voldřicha: „Po chalupě je Škalník a Katka Neumannová o něm píše ve své knize Zpovědi u Matesa. On i v seniorském věku stále závodí, a to i na mezinárodních seniorských závodech, a stále dosahuje velmi dobrých výsledků. Zrovna tak i jeho sourozenci byli skvělými závodníky.“
Na Zadově byla svého času snaha o vytvoření tradice skoků na lyžích. Dnes už ji připomíná jen chátrající areál. A samozřejmě vzpomínky pamětníků. Jan Voldřich patří mezi ně. „Sám jsem asi do čtyřiadvaceti let skákal na lyžích. Pan Petr, po chalupě Krabičák, mi tehdy jako zadovský truhlář daroval jeden ze dvou párů skokanských lyží, které sám vyrobil z jasanu,“ vypráví.
O těchto zajímavých momentech vzniku sportovní tradice v oblasti dnes známého lyžařského areálu Zadov chystá Jan Voldřich svou třetí knihu. Nápady a materiál už má, psát by chtěl začít na podzim.
Celý rozhovor s Janem Voldřichem o historii osídlení na Šumavě si poslechněte online.
Související
-
Na začátku chtěl jen ukazovat krásy přírody. Projekt We Love Šumava dnes ale také pomáhá místním
Richard Brož ze Železné Rudy jezdil za prací do sousedního Německa a druhou polovinu dne trávil fotografováním Šumavy. Dnes už se projektu We Love Šumava věnuje naplno.
-
Cestování po Česku je projekt na celý život, říká Ladislav Zibura. Tentokrát hledal kuriozity doma
Prázdniny v Česku. Tak se jmenuje nová kniha vtipných cestovatelských příběhů Ladislava Zibury. Autor řady cestopisů ze zahraničí tentokrát prozkoumal domácí prostředí.
-
Budějovičtí se k předkům z vykřičených domů hrdě hlásí, říká autor příběhu z nevěstinců Jan Štifter
Café Groll. Tak se jmenuje novela Jana Štiftera o prvorepublikových prostitutkách z centra Českých Budějovic. Vznikla podle ní divadelní inscenace i rozhlasová četba.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka