Budějovičtí se ke svým předkům z vykřičených domů hrdě hlásí, říká autor příběhu z nevěstinců Jan Štifter

16. březen 2022

Café Groll. Tak se jmenuje novela Jana Štiftera o prvorepublikových prostitutkách z centra Českých Budějovic. Vznikla podle ní úspěšná inscenace Jihočeského divadla a četba na pokračování v Českém rozhlase České Budějovice.

Novela vychází ze skutečných reálií a příběhů. Vypráví je hlavní postava, gynekolog Rudolf Slíva. I on má skutečný předobraz v lékaři, který v Budějovicích dohlížel na zdraví nevěstek. „Ale opravdovější jsou v mém textu třeba bordelmamá a bordelpapá. Ti tam mají svá skutečná jména a skutečně se chovají tak, jak jsem se to o nich dočetl,“ říká autor Jan Štifter.

Děj se odehrává v rodícím se Československu před rokem 1922. „Je to přesně sto let, takže v rámci GDPR je to s jejich identitou v pořádku,“ směje se spisovatel. „Občas se mi dokonce ozve někdo, kdo mi posílá fotografii prababičky a pradědy s tím, že to jsou ti majitelé bordelů a jestli o nich ještě něco nevím,“ popisuje Jan Štifter, jak se místní ke svým předkům z vykřičených domů hrdě hlásí.

Nové pikanterie už ale čtenáři Café Groll většinou nepřidávají. „On ten odstup je tak veliký, že už k tomu další informace nejsou. Sem tam se ozve někdo, že jeho pradědeček je ten, kdo se nakazil v Café Groll syfilidou… To jsou takové útržky a já jsem za ně vždycky rád,“ dodává autor.

Čtěte také

Čerpal tedy především z archivů. „V budějovickém archivu je zvláštní poklad, a to zdravotní knížky těch holek. A to je věc, která skoro nikde jinde neexistuje, protože poté, co stát v roce 1922 tohle řemeslo zakázal, bylo nařízeno, že se všechny tyto dokumenty musejí skartovat. No, a tady příkaz nesplnili a díky tomu dneska známe tváře i jména nevěstek, protože v knížkách měly kromě informací o aktuálním zdravotním stavu i podobenku,“ připomíná.

Jan Štifter občas bere na vycházky po starých českobudějovických nevěstincích i turisty. „Na závěr jim ukazuju právě tváře těch slečinek a paniček, tak se vždycky předem omlouvám, jestli tam poznají svoji prabábu. Tyhle dámy po čase samozřejmě zakládaly rodiny a může se stát, že stejné fotografie jsou nalepené i ve starých rodinných semišových albech,“ usmívá se.

Café Groll leželo v jihočeském krajském městě v blízkosti dnešního Mercury centra v Žižkově ulici. Domky naproti kasárnám dnes už neexistují, protože ulice směřující k nádraží byla na konci války vybombardována. Ale vykřičený dům tedy stál na strategickém místě. „Podniky tohoto typu byly právě okolo kasáren. Budějovice byly posádkové město, a tak v každé jeho části jste našli nějakou vojenskou budovu a stovky kluků, kteří mají občas vycházky,“ potvrzuje autor.

Půvabný, lechtivý a místy i vážný rozhovor s Janem Štifterem si poslechněte online. Rozhlasovou četbu novely Café Groll přinášíme v pořadu Podvečerní čtení, každý díl je po omezenou dobu dostupný i na webu.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Když vás chytne klasika, nikdy vás už nepustí. I kdybyste se před ní plazili.

Petr Král, hudební dramaturg a moderátor Českého rozhlasu

Nebojte se klasiky!

Nebojte se klasiky!

Koupit

Bum, řach, prásk, křup, vrz, chrum, švuňk, cink. Už chápete? Bicí! Který nástroj vypadá jako obří hrnec ze školní jídelny potažený látkou? Ano, tympán! A který připomíná kuchyňské police? A který zní jako struhadlo? A který jako cinkání skleničkami? A který zní jako vítr?