Budějovičtí se ke svým předkům z vykřičených domů hrdě hlásí, říká autor příběhu z nevěstinců Jan Štifter

Novela vychází ze skutečných reálií a příběhů. Vypráví je hlavní postava, gynekolog Rudolf Slíva. I on má skutečný předobraz v lékaři, který v Budějovicích dohlížel na zdraví nevěstek. „Ale opravdovější jsou v mém textu třeba bordelmamá a bordelpapá. Ti tam mají svá skutečná jména a skutečně se chovají tak, jak jsem se to o nich dočetl,“ říká autor Jan Štifter.

Děj se odehrává v rodícím se Československu před rokem 1922. „Je to přesně sto let, takže v rámci GDPR je to s jejich identitou v pořádku,“ směje se spisovatel. „Občas se mi dokonce ozve někdo, kdo mi posílá fotografii prababičky a pradědy s tím, že to jsou ti majitelé bordelů a jestli o nich ještě něco nevím,“ popisuje Jan Štifter, jak se místní ke svým předkům z vykřičených domů hrdě hlásí.

Nové pikanterie už ale čtenáři Café Groll většinou nepřidávají. „On ten odstup je tak veliký, že už k tomu další informace nejsou. Sem tam se ozve někdo, že jeho pradědeček je ten, kdo se nakazil v Café Groll syfilidou… To jsou takové útržky a já jsem za ně vždycky rád,“ dodává autor.

Čtěte také

Kdyby policie prověřovala, co autoři detektivek hledají na internetu, jdeme všichni do vězení, směje se Jiří Březina

Čerpal tedy především z archivů. „V budějovickém archivu je zvláštní poklad, a to zdravotní knížky těch holek. A to je věc, která skoro nikde jinde neexistuje, protože poté, co stát v roce 1922 tohle řemeslo zakázal, bylo nařízeno, že se všechny tyto dokumenty musejí skartovat. No, a tady příkaz nesplnili a díky tomu dneska známe tváře i jména nevěstek, protože v knížkách měly kromě informací o aktuálním zdravotním stavu i podobenku,“ připomíná.

Jan Štifter občas bere na vycházky po starých českobudějovických nevěstincích i turisty. „Na závěr jim ukazuju právě tváře těch slečinek a paniček, tak se vždycky předem omlouvám, jestli tam poznají svoji prabábu. Tyhle dámy po čase samozřejmě zakládaly rodiny a může se stát, že stejné fotografie jsou nalepené i ve starých rodinných semišových albech,“ usmívá se.

Café Groll leželo v jihočeském krajském městě v blízkosti dnešního Mercury centra v Žižkově ulici. Domky naproti kasárnám dnes už neexistují, protože ulice směřující k nádraží byla na konci války vybombardována. Ale vykřičený dům tedy stál na strategickém místě. „Podniky tohoto typu byly právě okolo kasáren. Budějovice byly posádkové město, a tak v každé jeho části jste našli nějakou vojenskou budovu a stovky kluků, kteří mají občas vycházky,“ potvrzuje autor.

Půvabný, lechtivý a místy i vážný rozhovor s Janem Štifterem si poslechněte online. Rozhlasovou četbu novely Café Groll přinášíme v pořadu Podvečerní čtení, každý díl je po omezenou dobu dostupný i na webu.