Rodiče dětí s postižením se za ni rvali. Arpida vznikla bez pomoci státu, dnes je pojmem

Centrum Arpida v Českých Budějovicích vyrostlo doslova na zelené louce v rozmezí let 1990 až 1993, a to bez jakékoli finanční podpory státu. Jedná se o neziskovou organizaci, pro kterou jsou velmi důležité sponzorské příspěvky a dary.

Prvním ředitelem Arpidy a hlavním hybatelem událostí byl Miloslav Ciboch. Své důvody popisuje na archivní nahrávce Českého rozhlasu: „Já už jsem nepočítal s tím, že bych něco takového dělal. Zlom přišel, když jsem se setkával s mladými lidmi, kteří všechno viděli růžově, a najednou se jim narodilo postižené dítě.“

Rodiče to podle něj měli velice těžké. „Společnost se od nich odtáhla, jakoby něco provedli a lidé ani nevěděli, co by pro ně mohli udělat. Já už byl v důchodu, ale když jsem viděl tohle neštěstí, řekl jsem, že musím něco udělat, i kdybych měl padnout. Protože umím stavět, rozhodl jsem se pro tohle,“ dodává na archivní nahrávce.

Miloslav Ciboch vše rozjel, ale základní filozofii péče o děti i dospělé se zdravotním postižením v centru Arpida nastavil Jiří Jankovský a jeho tým. Jiří Jankovský se v roce 1993 stal na téměř dvacet let ředitelem a program postavil na ucelené rehabilitaci.

Z dětí se stali dospělí, Arpida se mění

Po něm převzal funkci současný ředitel Marek Wohlgemuth. „Arpida vznikla jako alternativa pomoci rodinám, které pečují o děti s nějakým typem postižení. Až po třech letech se vykrystalizovala skupina dětí s tělesným, případně kombinovaným postižením. Jak potom děti dorůstaly, rozšířila se skupina i na dospělé,“ připomíná.

Arpida už je dnes pojmem a zavedenou značkou. „Snažíme se poskytovat péči v ucelené podobě, aby se klienti co nejvíce zlepšovali zdravotně, získávali co nejvyšší kompetence a samostatnost ve vzdělávání a dostávali potřebné sociální služby, které jim umožní žít mezi lidmi, být součástí nějaké skupiny a ne pouze objektem péče,“ vysvětluje Marek Wohlgemuth.

Služeb Arpidy využívá například Hana Jarošová z Českých Budějovic. „O centru jsme se dozvěděli ze střediska rané péče a navštěvujeme ho zhruba šest let, využíváme rehabilitační programy. Jsme maximálně spokojení, je tu skvělý přístup,“ říká.

Čtěte také

Posekají trávu, natřou plot. Bývalí klienti Arpidy mají práci a nový smysl života

Před třiceti lety vše začalo snahou udělat něco pro rodiče postižených dětí. Tato skupina je dodnes součástí Arpidy. „Rodiče, kteří stáli u zrodu Arpidy, to byla dynamická skupina, která se rvala o minimální podmínky. Oni neměli alternativu a každý si zajišťoval služby různým způsobem. Myslím, že jim zůstala jejich dynamičnost, věrnost, aktivita. Ti rodiče jsou tady pořád a snaží se spoluutvářet Arpidu,“ vypráví ředitel.

Během let se podle něj hlavně rozvinula funkce samotného domu. „Na začátku byly čtyři místnosti na přímou péči, dneska jsou všechny prostory upravené a dům, přestože je stejný, zvětšil dvakrát svůj objem. Dorostly tu děti v dospělé lidi, a tím se zase změnila struktura služeb s ohledem na jejich potřeby,“ popisuje.

Zakladatel Miloslav Ciboch celý smysl už před léty výstižně shrnul: „Naše kultura by se neměla projevovat jenom jako kultura v divadlech, filmech a podobně, ale i v tom, jak se umíme postarat o naše bližní, kteří jsou součástí společnosti, protože není naše zásluha, že jsme se narodili zdraví.“