Rodiče dětí s postižením se za ni rvali. Arpida vznikla bez pomoci státu, dnes je pojmem

Arpida, centrum pro rehabilitaci osob se zdravotním postižením, v Českých Budějovicích
Arpida, centrum pro rehabilitaci osob se zdravotním postižením, v Českých Budějovicích

Před třiceti lety tu byl vojenský cvičák, díry a ostnaté dráty. Dnes tu stojí dům inspirovaný klášterní architekturou, ve kterém denně nachází pomoc 160 dětí a dospělých se zdravotním postižením.

Centrum Arpida v Českých Budějovicích vyrostlo doslova na zelené louce v rozmezí let 1990 až 1993, a to bez jakékoli finanční podpory státu. Jedná se o neziskovou organizaci, pro kterou jsou velmi důležité sponzorské příspěvky a dary.

Prvním ředitelem Arpidy a hlavním hybatelem událostí byl Miloslav Ciboch. Své důvody popisuje na archivní nahrávce Českého rozhlasu: „Já už jsem nepočítal s tím, že bych něco takového dělal. Zlom přišel, když jsem se setkával s mladými lidmi, kteří všechno viděli růžově, a najednou se jim narodilo postižené dítě.“

Rodiče to podle něj měli velice těžké. „Společnost se od nich odtáhla, jakoby něco provedli a lidé ani nevěděli, co by pro ně mohli udělat. Já už byl v důchodu, ale když jsem viděl tohle neštěstí, řekl jsem, že musím něco udělat, i kdybych měl padnout. Protože umím stavět, rozhodl jsem se pro tohle,“ dodává na archivní nahrávce.

Miloslav Ciboch vše rozjel, ale základní filozofii péče o děti i dospělé se zdravotním postižením v centru Arpida nastavil Jiří Jankovský a jeho tým. Jiří Jankovský se v roce 1993 stal na téměř dvacet let ředitelem a program postavil na ucelené rehabilitaci.

Z dětí se stali dospělí, Arpida se mění

Po něm převzal funkci současný ředitel Marek Wohlgemuth. „Arpida vznikla jako alternativa pomoci rodinám, které pečují o děti s nějakým typem postižení. Až po třech letech se vykrystalizovala skupina dětí s tělesným, případně kombinovaným postižením. Jak potom děti dorůstaly, rozšířila se skupina i na dospělé,“ připomíná.

Arpida už je dnes pojmem a zavedenou značkou. „Snažíme se poskytovat péči v ucelené podobě, aby se klienti co nejvíce zlepšovali zdravotně, získávali co nejvyšší kompetence a samostatnost ve vzdělávání a dostávali potřebné sociální služby, které jim umožní žít mezi lidmi, být součástí nějaké skupiny a ne pouze objektem péče,“ vysvětluje Marek Wohlgemuth.

Služeb Arpidy využívá například Hana Jarošová z Českých Budějovic. „O centru jsme se dozvěděli ze střediska rané péče a navštěvujeme ho zhruba šest let, využíváme rehabilitační programy. Jsme maximálně spokojení, je tu skvělý přístup,“ říká.

Před třiceti lety vše začalo snahou udělat něco pro rodiče postižených dětí. Tato skupina je dodnes součástí Arpidy. „Rodiče, kteří stáli u zrodu Arpidy, to byla dynamická skupina, která se rvala o minimální podmínky. Oni neměli alternativu a každý si zajišťoval služby různým způsobem. Myslím, že jim zůstala jejich dynamičnost, věrnost, aktivita. Ti rodiče jsou tady pořád a snaží se spoluutvářet Arpidu,“ vypráví ředitel.

Během let se podle něj hlavně rozvinula funkce samotného domu. „Na začátku byly čtyři místnosti na přímou péči, dneska jsou všechny prostory upravené a dům, přestože je stejný, zvětšil dvakrát svůj objem. Dorostly tu děti v dospělé lidi, a tím se zase změnila struktura služeb s ohledem na jejich potřeby,“ popisuje.

Zakladatel Miloslav Ciboch celý smysl už před léty výstižně shrnul: „Naše kultura by se neměla projevovat jenom jako kultura v divadlech, filmech a podobně, ale i v tom, jak se umíme postarat o naše bližní, kteří jsou součástí společnosti, protože není naše zásluha, že jsme se narodili zdraví.“

Spustit audio

Související