Radek Štěpánek: Konec doby plastové v dohlednu

Plastový odpad - plasty
Plastový odpad - plasty

Sedím na břehu řeky a vidím v proudu plastovou lahev. Za chvíli kolem mě pluje igelitová taška nacucaná vodou. A když mám smůlu, vytáhnu při vytahování udice na háčku dámskou vložku, kelímek nebo podobný neřád.

Myslíte si, že sedím na břehu řeky někde v Bangladéši? Zkuste si zajít někdy k Vltavě v Budějovicích a garantuji vám, že vás čeká podobný zážitek.

Plastů jsou i u nás všude mraky, až z toho člověka mrazí. Přece jsme vyspělá společnost, snažíme se recyklovat, nikdo přímo do vody asi plasty nesype, jako se to děje v jižní Americe nebo východní Asii, jenže jich prostě používáme příliš, často úplně zbytečně. A tak se dostanou i do přírody. Stačí se zúčastnit třeba akce Ukliďme svět, ukliďme Česko a člověk to spatří na vlastní oči.

Z mládí si přitom pamatuji na čokoládové tyčinky balené ve staniolu a papíru. Na svět bez PET lahví. Někam zmizel, ale ten nový není lepší. Nepřijde mi ani pohodlnější. Jen prostě nastala doba plastová.

O tom, jaké má dopady, ví v našich končinách každý. A je proto na místě, že právě z Evropy přicházejí konečně návrhy na změnu. Evropská komise chce zakázat všechny jednorázové kelímky, talířky a podobný sortiment.

Lidská ryba vydrží bez potravy více než deset let, lidský tvor bez focení ani hodinu

turisismus, turista, mobil, focení selfie

Někteří indiáni se dodnes nenechávají fotit, jelikož si myslí, že fotografie kradou duši. To se o nás běžných smrtelnících říci nedá, fotíme se všude a za každých okolností. U sochy, s pivem nebo s chlebem v ruce, na oslavách či dovolených.

Je to skvělá zpráva. I u nás se ale proti tomu nápadu, ostatně jako proti téměř všemu, co přijde ze západu, protestuje. Nedávno jsem například četl testament za plastový uchošťour. Je to směšné. I tak dobrý nápad se v politickém boji zneužije k tomu, aby se u nás dál dmýchaly protievropské nálady.

Jenže kdo jiný než my Evropané, by měl jít světu příkladem? S vatou na špejli se dá ucho vyčistit stejně dobře, jako se dá najíst příborem z dýhy nebo pít z kelímku z papíru.

Až se to znovu naučíme, budeme to moci začít učit i lidi v méně vyspělých končinách, se stejnou vervou, s jakou jsme je kdysi naučili plasty používat. Tou dobou už bych se snad mohl dočkat znovu i čisté Vltavy. A vy také, milí posluchači.

Spustit audio

Související