Psaní obecní kroniky, to je takový úděl učitelů, říkají ve Svatém Janě nad Malší
Manželé Anna a Jan Bláhovi zanechali výraznou stopu v kronice obce Svatý Jan nad Malší na Českobudějovicku. Každý z nich do ní zapisoval události několik let.
Oba jsou učitelé, seznámili se, když působili v pedagogickém sboru ve škole v Horním Dvořišti. Už mnoho let ale žijí ve Svatém Janě nad Malší, rodišti Jana Bláhy.
To, že se oba věnovali kronikám, podle Anny Bláhové asi vychází z jejich profese. „Ve škole jsme taky vedli kroniku. Já ji psala dvacet let, pak jsem šla v roce 2001 do důchodu a o deset let později jsem převzala obecní kroniku. Tu jsem vedla až do prosince 2018, kdy jsem to kvůli zdravotním potížím musela předat nástupkyni,“ vypráví.
„Ono se na vesnici traduje, že obecní kroniku vede obvykle učitel. Když jsme se sem přistěhovali v roce 1967, kroniku vedl ředitel školy. To byl takový pravý vesnický kantor a práce ho velmi bavila. Když se odstěhoval, národní výbor napadlo, že se obrátí na dalšího kantora, tedy na mě. Přesvědčovali mě, že bych to měl převzít. Já spíš mám zájmy technické než literární, ale nedalo se nic dělat, tak jsem kroniku musel několik let psát,“ vzpomíná Jan Bláha.
Do velké knihy vázané v kůži zapisoval události od roku 1982 do roku 1992. „Hlavně se psalo o úspěších zemědělství, je tam kapitola vývoj socialistického zemědělství. Toto psaní a skládání mi nedělala velkou radost. Byl jsem šťastný, když jsem to předal učitelce mateřské školy a psala ona,“ přiznává.
Čtěte také
Když později převzala obecní kroniku jeho manželka Anna, pomoc prý nepotřebovala. „Manželka měla s vedením kroniky zkušenosti ze školy. Pochopitelně když bylo něco zapotřebí, tak jsme se domluvili, ale většinu práce si dělala sama,“ říká Jan Bláha.
„Manžel ale zapomněl zmínit, že v posledních letech nedovolal můj zdravotní stav vycházet samostatně ven a sledovat dění v obci na všech akcích. Takže on všechno prošel, zjistil, co a jak, a podrobnosti jsem potom mohla dát do kroniky,“ připomíná.
Po Anně Bláhové se obecní kroniky ve Svatém Janě nad Malší ujala učitelka Magda Broučková. „Je to rodačka, moje bývalá žačka, ta práce ji zajímá a je to dobře, převzala po mě i obecní knihovnu,“ dodává Anna Bláhová.
„Tady je vidět, že ta generace učitelů v psaní kroniky zase pokračuje, že to je takový úděl učitelů,“ uzavírá s úsměvem Jan Bláha.
Související
-
Mokrý Lom měl zatím jen dva kronikáře. Marie Mlejnková zapisuje události už od roku 1957
Už 61 let píše kroniku obce Mokrý Lom na Českobudějovicku Marie Mlejnková. Je místní rodačkou, i když ne doslova. „Narodila jsem se u prarodičů v Pašinovicích,“ vysvětluje.
-
Kronikářka Římova zaznamenává nové události, ale s manželem se ponořila i do nejstarších zápisů
Je římovskou rodačkou, a asi proto ji baví sledovat, co se v obci děje, i pátrat v historii. Marie Bártů je také zdejší kronikářkou. Události zaznamenává po čtvrtletích.
-
Kronikářku Vodňan baví objevovat zákulisí veřejných událostí a popisovat každodenní život
Příležitost, jak poznat město a lidi, kteří tu žijí. Tak vnímá svou úlohu kronikářky Vodňan Kateřina Mašlová. Ke kronice se dostala, když začala pracovat v místní knihovně.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka