Přemysl Otakar II. miloval jižní Čechy. Měl třeba luxusní sídlo v Myšenci, ze kterého ale moc nezbylo, říká historička

4. duben 2023

Pátý český král Přemysl Otakar II. je považován za jednoho z největších panovníků naší země. Také se mu přezdívá „Otec měst“. Ve druhé polovině 13. století totiž založil na 40 královských městských sídel. Při nich vznikala duchovní centra, zakládaly se farnosti, kláštery i špitály. V jižních Čechách jsou nejznámější České Budějovice, Písek a Vodňany.

Historička Blanka Rozkošná o tom píše ve své knize Po stopách Přemysla Otakara II., která obsahuje mnoho dat, obrázků a fotografií. Ukazuje i jihočeské památky, které bychom za přemyslovské na první pohled nepovažovali, protože už vůbec nevypadají goticky. Mají svůj vývoj. A ten má i vztah krále železného a zlatého k jižním Čechám.

Pozůstatky hradu Myšenec u Protivína na Písecku

„Kdy se Přemysl Otakar II. poprvé dostal do jižních Čech, to nevíme. Jisté ale je, že si je zamiloval,“ usmívá se historička. Nejstarší písemná zmínka o jihočeském pobytu krále podle ní pochází z roku 1251. „Tehdy pobýval na někdejším přemyslovském hradišti v Netolicích,“ upřesňuje. Tato návštěva vedla k pozemkové směně, která umožnila vznik nynějšího krajského města, Českých Budějovic.

 „V jižních Čechách ale Otakar pobýval mnohokrát. Jeho zřejmě nejoblíbenějším jihočeským městem byl Písek, kde se mezi lety 1254 a 1276 zastavil minimálně jedenáctkrát,“ říká Blanka Rozkošná, „a víme prokazatelně, že třikrát navštívil i hrad Zvíkov. Pravděpodobně to bylo ještě vícekrát, akorát o tom nemáme žádný záznam.“

Středověké hrady sloužily obvykle jako body moci, sídlila tam vojenská posádka, lidé hledali azyl. „Ale nedaleko Písku vzniká v době Otakarově naprosto neuvěřitelný, skutečně reprezentativní hrad Myšenec, který nebyl míněn jako obranný. Od počátku byl plánován jako sídlo, kde se bude šlechta se svým panovníkem bavit, kde se budou konat diplomatická jednání, kde se budou odehrávat lovy. Na svoji dobu to byl unikátní, výjimečný hrad,“ vypráví historička s nadšením.

Na jeho základech stojí i husitské město

V Myšenci bohužel ze slavného královského hradu mnoho nezbylo. Torza bran a hradeb srostla – ovšem ne bez půvabu – s venkovskými domy obce o současných asi dvou stech obyvatelích. Náhodný návštěvník by si ani náhodou nepomyslel, že jsou to pozůstatky honosného sídla jednoho z nejvýznamnějších českých králů.

Historička Blanka Rozkošná

Takových příkladů je v jižních Čechách víc. Například Velešín a další místa, která prakticky zanikla, nebo mají naprosto jinou podobu. K tomu, co tady po sobě Přemysl Otakar II. zanechal, patří překvapivě i Hluboká nad Vltavou nebo třeba Tábor, o kterém si mnozí myslíme, že ho založili husité.

O tom, jak za doby krále železného a zlatého tato místa vypadala, ale nevíme skoro nic. „Nejstarší vyobrazení, to jsou veduty z 18. a zejména pak 19. století, teprve tehdy se začalo podrobněji mapovat. O podobě starých středověkých hradů se dozvídáme jen ze stavebně historických průzkumů,“ objasňuje badatelka, „ty zjišťují, na jakých základech je novější stavba vybudována. To se týká zejména Hluboké, víme, že tam středověký hrad byl, ale prakticky nic z něho nezůstalo. Totéž třeba Orlík, jsou tam jakési původní základy, ale zámek je podstatně mladší.“

„Když si vezmeme zmíněný Tábor, který je tolik spojován s husity, “ pokračuje Blanka Rozkošná, „tak si ale musíme uvědomit, že tam byla starší osada založená pravděpodobně Vítkovci. A ze strategických důvodů se toto místo líbilo i Přemyslu Otakaru II., takže osadu získal a začal tam budovat nové město.“

Čtěte také

A co v Táboře zůstalo z doby Přemyslovy? „Torzo hradu nazývaného Kotnov. Hradby, které tam dneska jsou a jsou velkolepé, byly budovány husity po roce 1420, ale stojí na starších základech,“ odpovídá historička. Takže nejspodnější kameny jsou Otakarovy, další husitské.

Období vlády Přemysla Otakara II. přitom nebylo dlouhé, trvalo jenom čtvrt století. Král navíc nebyl jen budovatelem, ale především dobyvatelem. Jeho život, to jsou soukromé dějiny válek. V bitvě na Moravském poli roku 1278 nakonec i zemřel, a to v pouhých pětačtyřiceti letech (zřejmě, přesný rok jeho narození není znám, uvažuje se o letech 1231 a 1233).

Jak na plánování hradů, měst, klášterů a na to, aby si reprezentativní památky, které nechal vystavět, i užil, nacházel čas? „Budováním pověřoval osvědčené, zkušené lidi,“ říká Blanka Rozkošná. „Co se týká pobytů, víme, že třeba v Písku trávil i několik týdnů v kuse. A Myšence si snad taky dokázal užít. Mnoho času mu nezbývalo, musel řešit osobní věci, věci vladařské a válečné, ale čas, který mu zbyl, si na jihu Čech určitě užil,“ věří.

Celý rozhovor o přemyslovských památkách v jižních Čechách, ale třeba také o osobních motivacích ke studiu historie a roličce ve filmu Instalatér z Tuchlovic s historičkou Blankou Rozkošnou si poslechněte online.

Spustit audio

Související