Poklad se skrýval ve zdi budějovické lékárny. Dva tolary, které si tajně nechali zedníci, jsou dnes v muzeu

V jižních Čechách patřil k nejcennějším nález z roku 1911. Tehdy se v jednom z domů na hlavním českobudějovickém náměstí našel větší kožený pytlík s pokladem. „V tom domě byla po staletí lékárna. A lékárník, který vlastnil dům na počátku 17. století, v době, kdy začínala třicetiletá válka, svěřil svůj majetek zdi domu. Chtěl ho ochránit před neklidnou dobou. Nepochybně ale zemřel dřív, než si ho mohl vyzvednout,“ říká Jiří Chvojka.

A tak lékárníkovo jmění spatřilo světlo světa až o skoro 300 let později. „Vak obsahoval několik tisíc mincí, mezi nimi i několik zlatých, z toho dvě zabalené zvlášť v papírku. A na něm bylo poznamenáno, že tyto zlaťáky daroval lékárníkovi arcivévoda Maxmilián. Když totiž jel přes České Budějovice, byl zachvácen revmatickou horečkou a pan lékárník mu od ní pomohl,“ vypráví numismatik. Dokázal to prý vodičkou, kterou pro arcivévodu speciálně „vydestilíroval“ z jeleního srdce a jater.

Dnes je ze zákona povinné každý podobný nález do 48 hodin hlásit, stává se majetkem státu a nálezce má nárok na odměnu ve výši 10 procent hodnoty pokladu.

Čtěte také

V Jihočeském muzeu mají i minci, kterou byste v kapse určitě nosit nechtěli

V roce 1911 ale platila jiná pravidla. „Za Rakouska-Uherska platilo, že nález patří majiteli nemovitosti. A tak lékárník z počátku 20. století oslovil numismatika c. k. setníka Holočka, ten zavětřil a nález od něj koupil. Pak se odstěhoval do Rakouska, kde měl provdanou dceru, a poklad skončil v aukční síni Dorotheum ve Vídni,“ doplňuje Jiří Chvojka.

A tak Jihočeši o svůj poklad přišli. Ale ne úplně. „V Jihočeském muzeu máme několik mincí, které pocházejí prokazatelně z tohoto nálezu. Když jsem v muzeu začínal, přišel tam velmi starý pán a nabídl mi dva tolary císaře Rudolfa II.,“ vzpomíná numismatik.

Podle značky bylo jasné, že se jedná o rudolfovské stříbro a ražbu budějovické mincovny. „Když jsem se ho ptal, kde k tolarům přišel, tak z něj vypadlo, že je parťák od zedníků, kteří v roce 1911... a tak dále. Prostě si nechal tři kousky na památku. Jeden prodal v 50. letech, když měl bídu, a dva přišel nabídnout muzeu, jestli bychom o ně měli zájem. A samozřejmě, že jsme měli,“ uzavírá.

Celý rozhovor s historikem, numismatikem a pedagogem Jiřím Chvojkou o pokladech, penězích a jejich ceně, historii platidel i inflaci a měně si poslechněte online.