Kdybych uměl, co umím teď... Budějovický vodní slalomář Jakub Prüher vzpomíná na svou účast na olympiádě
Doposud aktivní sportovec, trenér českobudějovické mládeže a duše kanálu Lídy Polesné v Českém Vrbném Jakub Prüher byl v roce 1992 členem reprezentace na letních olympijských hrách v Barceloně. Tehdy mu bylo 24 let. Dnes sleduje olympiádu v televizi. A samozřejmě také velmi zblízka z komunity vodáckého sportu. S jakými nadějemi vyhlíží letošní českou kanoistickou účast?
„Naděje jsou veliké. Jířa Prskavec jede obhajovat, i Lukáš Rohan je mazák. Už jen to, že se na olympiádu dostanou, znamená možnost slušného umístění. Na hry totiž jede z každého státu jeden člověk, zatímco na mistrovství světa nebo ve světovém poháru jsou tři,“ vysvětluje Jakub Prüher.
Dalšími žolíky ve vodním slalomu jsou podle něj ženy. „Naše mladé holky mohou překvapit. Právě už tím, že si svá místa vyjely, to potvrdily. Nominace je takovej mazec, že si to nikdo nedovede představit – tam je jedno místo a my na takové úrovni máme třeba pět závodníků. Tak to je taková malá olympiáda,“ dodává.
Díky takto přísnému výběru se na olympiádě sejde vlastně menší konkurence než na „svěťácích“. „Ale zase je tam podstatně větší tlak,“ upozorňuje Jakub Prüher, „protože systém sportu vynáší olympiádu do nebes. A je zajímavé, že na ní někdy vyhrávají lidé, kteří třeba mistrovství světa nebo světový pohár nikdy nevyhráli. Je to nastavení hlavy. A je to vrchol, to si nebudeme zastírat.“
Čtěte také
Sám Jakub Prüher se kdysi na olympiádu probojoval. Bylo z toho ale jen 29. místo. „Já už si to radši ani nepamatuju. Byla to takováhle nějaká příčka. To se nepovedlo,“ usmívá se. A co se nezdařilo? „Asi jsem neuměl jezdit. Kdybych uměl jezdit tak, jako umím teď, a věděl, co mám dělat, jako teď... No, byl jsem mladej,“ komentuje.
K úspěchu české, respektive tehdy ještě federální reprezentace ale vodní slalomář z Českých Budějovic přispěl velmi. „Já jsem pro nás vyjel na mistrovství světa rok předtím tři místa. Takže na olympiádu mohli tři singlíři – já, Lukáš Pollert a Juro Ontko, Slovák z Liptovského Mikuláše. Tím jsme měli poměrně velkou šanci, že někdo z nás tam to dobrý místo vezme. A Lukáš to vzal docela slušně, ne?“
Další úsměvné vzpomínky Jakuba Prühera na olympiádu, včetně historky o kapslíkové pistolce, zazní v rozhovoru, který si můžete poslechnout online.
Související
-
Na hod kuželkou přesedlal po úrazu někdejší Muž roku a lyžař Martin Zach. Sní o paralympiádě
Skromnost, přirozenost a sympatii ocenili v roce 2009 členové poroty, která Martinu Zachovi udělila titul Muž roku. Následujícího dne skočil do vody a poranil si páteř.
-
Hokej se hraje i pod vodou. Je to úžasně kolektivní sport, „sólíčkářům“ dojde vzduch, říká kapitán
Z tréninkových vod britských armádních potápěčů, kteří se chtěli zbavit nudy, do zemí Commonwealthu a pak i celého světa se rozšířil sport, jemuž se dříve říkalo Octopush.
-
18 titulů v řadě získaly vodní pólistky ze Strakonic. Zkušenosti si předávají z generace na generaci
Strakonické ženy vládnou českému vodnímu pólu. Do sbírky přidaly už osmnáctý titul mistryň republiky v řadě. Navíc si vyzkoušely novou disciplínu v reprezentačních barvách.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
