Ke kulturním památkám nově patří most s elektrárnou a železniční most. Obě konstrukce jsou úžasné, říká památkář

To se teď povedlo třeba v případě českobudějovické Hardtmuthovy vily nebo Nového mostu s válcovým jezem a malou vodní elektrárnou v Písku a železničního mostu přes řeku Lužnici v Táboře na trase do Bechyně.

Vzhledem k tomu, že památku si představujeme většinou jako zámek či hrad, může být zapsání mostů překvapující. Jak ale říká Pavel Hájek, vedoucí odboru evidence, dokumentace a informačních systémů Národního památkového ústavu v Českých Budějovicích, oba mosty si statut památky zaslouží. „Obě konstrukce jsou, lidově řečeno, úžasné. Nejdou srovnat, v jednom případě se jedná o silniční most, v druhém o železniční,“ komentuje.

Pavel Hájek|foto:Judita Šímová, Český rozhlas

Písecký Nový most je ukázkou českého funkcionalismu. „Je pod ním podepsán architekt Adolf Benš, jeden z nejvýznamnějších představitelů tohoto architektonického směru, vzkvétajícího v Čechách a na Moravě v období první republiky,“ připomíná Pavel Hájek.

Z dílny architekta Benše, ovlivněného slavným švýcarským tvůrcem Le Corbusierem, vzešly například dopravní podniky v Praze. Z jeho ruky je i návrh na první budovu ruzyňského letiště. „Současný Terminál 4 pochází právě z pera této významné osobnosti,“ upřesňuje Pavel Hájek.

Součástí Nového mostu v Písku jsou jez a vodní elektrárna. „I s nimi se proto bude zacházet jako s památkou,“ vysvětluje Pavel Hájek staronový status, „to znamená, že na veškerou údržbu a obnovu těchto staveb se vztahují práva a povinnosti vlastníka, které vyplývají ze zákona.“

Památková ochrana se podle Pavla Hájka netýká jenom stavebních prvků, ale i technologií. „I k technologii elektrárny se vlastník musí chovat tak, aby zůstala zachována, aby nedošlo k jejímu poškození a aby i nadále splňovala kritéria, pro která byla památkou prohlášena,“ uvádí.

Překvapivé může být i to, že kulturními památkami se stávají objekty technické. „Kulturní památka je terminus technicus, který vyplývá z české legislativy,“ reaguje Pavel Hájek, „a v rámci kulturních památek můžeme mít různé typy: lidovou architekturu, technické památky, movité památky a další. Takže se to nevylučuje.“

Čtěte také

Na Hluboké, v Krumlově a Třeboni sezóna nikdy nekončí. Nově zůstává v zimě otevřený i zámek Červená Lhota

Železniční most přes řeku Lužnici v Táboře je zase podle památkářů cennou součástí první elektrifikované dráhy v Rakousku-Uhersku a je spjatý s dílem Františka Křižíka. Kromě toho je tato velkorysá stavba jedním z posledních takzvaných příhradových mostů.

„Příhradové mosty u nás rychle mizí, problém je v jejich konstrukci. Je ocelová, nýtovaná, závislá na tom, jak se kdo o most stará. Na stavu se logicky podepisují povětrnostní vlivy, materiál stárne,“ popisuje Pavel Hájek.

I proto je podle něj zapsání mostu na seznam památek důležitým úspěchem. „Může to být zárukou toho, že se nám ho podaří zachovat alespoň ve stavu, v jakém je, a že bude dál sloužit železničnímu provozu na trati známé jako Bechyňka,“ dodává.

Kromě obou mostů a jejich součástí se na seznam kulturních památek v Jihočeském kraji nově dostala také zmiňovaná Hardtmuthova vila v Českých Budějovicích, dále návesní kaple v Herbertově na Českokrumlovsku a areál usedlosti s kovárnou v Číčenicích na Strakonicku. Celkem je v současnosti na jihu Čech 5100 kulturních památek.

Celý rozhovor s památkářem Pavlem Hájkem o nových jihočeských kulturních památkách si poslechněte online.