Koukání do mobilů a obrazovek nám uměle prodlužuje den. O to hůř se nám proto usíná, říká vědec David Doležel
Biologické, odborně řečeno cirkadiánní hodiny, jsou nedílnou součástí bytí i u těch nejmenších organismů. Jedním z předních českých odborníků na tuto problematiku je David Doležel z Entomologického ústavu Biologického centra Akademie věd, který se tématu věnuje téměř celou svou profesní kariéru. Biorytmus zkoumá hlavně u hmyzu, zejména pak u octomilek.
V posledních letech se hlavně v Evropě často mluví o zrušení střídání letního a zimního času. David Doležel ho označuje za nepraktické. „Úplně v dnešní době nechápu tu motivaci. Bylo by fajn, kdyby k těm změnám docházelo na jaře třeba o měsíc později oproti současnému stavu, aby děti nevstávaly ještě do tmy. To by nebylo tak drastické,“ vysvětlil vedoucí Laboratoře molekulární chronobiologie Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích.
Mnohem větší negativní vliv na lidský organismus má podle něj koukání do obrazovek a mobilních telefonů. „Koukáním do modrého světla se naše biologické hodiny seřizují, takže si tím uměle prodlužujeme den. O to hůř v mnoha případech usínáme a špatně se nám ráno vstává,“ upozorňuje.
Specialista na cirkadiánní hodiny ale zároveň přiznává, že své výzkumy se mu do osobního života přenést zcela nepodařilo. Jinými slovy, teorie a praxe jsou dvě odlišné věci. „Kvůli výzkumu člověk musí dlouho do noci pořád něco psát a taky pracovat o víkendech. To je klasický problém všech lidí,“ dodává s úsměvem.
Celý rozhovor s Davidem Doleželem si můžete poslechnout v archivu na našem webovém portálu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
