Předkové Jana Vondrouše spravovali panství Schwarzenbergů, on po revoluci začal spravovat Český Krumlov
Jan Vondrouš byl prvním porevolučním starostou Českého Krumlova. Na radnici strávil osm let. Město, které je dnes vyhledávaným turistickým cílem, začal vést v době, kdy bylo považováno za neopravitelné.
Jan Vondrouš je rodem i srdcem Jihočech. „Budete se divit, ale vyjma nějakých služebních cest jsem z jižních Čech nevytáhl paty. Já jsem rodem Blateňák, pak jsem se s rodiči přestěhoval do Strakonic, z gymnázia jsem šel na vysokou školu do Českých Budějovic,“ říká s připomenutím, že už má takzvaně sedm křížků.
Jeho první profesní štace po absolvování vysoké školy zemědělské byly také jihočeské. Nakonec zakotvil v Českém Krumlově jako pracovník Státní banky československé.
Čtěte také
Předkové Jana Vondrouše pracovali u šlechticů. „Děda z máminy strany byl komorníkem barona Hildprandta,“ vzpomíná a dodává: „Druhá část mých předků pochází z Pardubicka, děda přišel jako hospodářský expert ke Schwarzenbergům a končil jako správce schwarzenberského panství Chýnov.“
Jan Vondrouš pak symbolicky převzal rodinnou štafetu, když po roce 1989 začal jako první porevoluční starosta spravovat Český Krumlov. A to doslova.
Jak vypráví, město bylo ještě za minulého režimu považováno za neopravitelné. Jedním z úskalí těsně po revoluci pak bylo například to, že domy vnitřního Českého Krumlova ani nepatřily městu, ale byly v majetku státu a správě OPBH, tedy Okresního podniku bytového hospodářství. Jak se postupovalo při privatizaci a opravách historického jádra?
Celý rozhovor s bývalým starostou Českého Krumlova Janem Vondroušem si poslechněte v cyklu Jihočeši.
Související
-
V infekčním lékařství prý už není co objevovat. To byl velký omyl, vzpomíná primář Václav Chmelík
Infekce již mnohokrát psaly dějiny lidstva. Úseky historie jsou spojeny s morovými ranami, epidemie se pravidelně vrací. To říká Václav Chmelík, lékař a emeritní primář.
-
Ať se nejdřív přejmenuje soudruh Gottwald, řekl tatínek na návrh počeštit příjmení, vypráví historik
Petr Wittlich je kunsthistorik, emeritní profesor Univerzity Karlovy, autor celé řady monografií, třeba Česká secese, Bohumil Kafka – příběh sochaře nebo Horizonty umění.
-
Kdy se člověk stává „Budějčákem“? Když ve městě stráví dvacet let, odpovídá fotograf Milan Binder
Milana Bindera už v dětství okouzlily historické pohlednice Českých Budějovic. Sbíral je s tatínkem. Později k nim začal pořizovat snímky stejného místa v současnosti.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
