Pravidla etikety pro pozdrav: V nádražní hale cizí lidi nezdravíme, ale v čekárně u lékaře ano

Muž zvedá ruku na pozdrav
Muž zvedá ruku na pozdrav

Pozdrav je nejčastější forma společenského styku. Zdravíme se s přáteli, známými, rodinou, zdravíme i neznámé lidi. Pravidla etikety jsou v těchto případech celkem jednoduchá, ale je třeba vždy správně posoudit konkrétní situaci.

Lidi, které neznáme, zdravíme, když se s nimi dostaneme do dočasného společenství.

„Když přijdu do nádražní haly, tedy na místo veřejné, tak nezdravím. Když ale přijdu do čekárny k lékaři, tak pozdravím, protože máme společného lékaře, máme v tu chvíli společný menší prostor a máme pravděpodobně společné starosti,“ vysvětluje odbornice na etiketu Alena Špačková.

Stejně je tomu v divadelní lóži. To je také malý prostor, který sdílíme s několika lidmi, a ty je potřeba při příchodu pozdravit. Pokud však sedíme v divadle v přízemí v řadě, lidi kolem sebe nezdravíme. „Když ale máte předplatné a opakovaně sedíte na představeních vedle stejných lidí, tak se s nimi zdravíte, protože jste dočasně ve společenství,“ dodává Alena Špačková.

Lidé jsou slušní, ale nevědí, že by mohli pozdravit

Pokud se lidé setkají osamoceně na procházce, měli by se pozdravit. „V poslední době jsem si všimla, že třeba jde maminka s dítětem a nemá vůbec touhu mě pozdravit. Když ji ale pozdravím já, vnímám, že má velkou radost, že mi může odpovědět. Lidé jsou slušní, ale nevědí, že by mohli pozdravit. Chybí jim ten vnější projev slušnosti, kterému říkáme zdvořilost,“ vypráví Alena Špačková.


Zapamatujme si:
- zdravíme slovně při setkání i loučení: Dobrý den, dobré odpoledne, dobrý večer, ahoj, čau, nazdar, na shledanou...
- na pozdrav vždy odpovíme!!!
- pokud nám někdo řekne nashle, nepohoršujeme se, ale vždy odpovíme celým pozdravem - na shledanou! V opačném případě se snížíme na úroveň našeho komunikačního partnera
- k pozdravu přidejte oslovení, budete si blíž, například: Dobrý den, Kláro

Málo se podle ní zdravíme také na pracovišti. Nejen, že by se spolupracovníci měli zdravit navzájem, ale chybí i pozdravy zaměstnanců vůči návštěvníkům úřadů a institucí.

Základní pravidlo etikety praví, že podřízený zdraví nadřízeného. „Když však nadřízený vejde po ránu do kanceláře svých podřízených, nečeká na pozdrav od nich, ale při vstupu do místnosti zdraví sám. Zaměstnanci pak mají odpovědět nejen verbálně, ale také povstáním,“ upozorňuje Alena Špačková.

Při setkání s větší skupinou lidí nezdravíme jen osobu, kterou známe, ale všechny najednou. „Všem věnuji pohled, když říkám: Dobrý den. Pokud vejdu například na poradu, které se účastní i lidé, které neznám, pozdravím jedním pozdravem, to je to dočasné společenství. Pak se mohu ještě pozdravit s hostitelem nebo organizátorem, ale neobcházím všechny přítomné,“ doplňuje odbornice na etiketu.

Spustit audio

Související