Píseň Léto je léto si Helena Vondráčková půjčila od německé skupiny, která zpívá o slunci na Jamajce
Kategorie letních hitů má v populární hudbě speciální postavení. V převážné většině jde o ryze sezónní a z hlediska trvanlivosti tak nepříliš dlouhověké výrobky. Jejich úkol je jasný – aspoň trochu vkusně pobavit (nezřídka se to s tím vkusem úplně nepovede), zachytit uvolněnou atmosféru letních radovánek a dovolenkového vydechnutí a ideálně být i dobrou příležitostí k tanci.
Platí to už desítky let, během nichž se skladatelé a interpreti pokoušejí dosáhnout všech požadovaných kritérií a zapsat se do prchavých dějin těch několika týdnů slunce, mořských vln a úsporných oděvů.
Helena Vondráčková si během své dlouhé kariéry zkusila tuto disciplínu vícekrát, vzhledem k povaze zmíněných songů s celkem pochopitelnými střídavými úspěchy. Písnička Léto je léto patří k těm, které neskončily v koši a opakovaně se vynořují ve chvílích, pro něž byla určena.
A i když si můžeme (a budeme) stýskat, že se místům, na nichž se potkává populární hudba s uměním, vyhnula velkým obloukem, na faktu, že jde o oblíbený letní song, to vůbec nic nemění. Cíl byl splněn – a to se počítá.
Ostatně, jak je to se schopností dostavit se ve správný čas na to správné stanoviště, věděla své i skupina Goombay Dance Band, jejíž skladba Sun Of Jamaica se trefila do nálady nejen jejím německým krajanům.
Píseň Sun Of Jamaica od Goombay Dance Band a její českou coververzi Léto je léto v podání Heleny Vondráčkové můžete porovnat v rubrice Písničky z cizí kapsy.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
