Pavel Kroneisl: Šikovný pejsek
Jeden můj známý, českobudějovický lékař a vášnivý nimrod, si před léty pořídil nového psa. Protože chodil hlavně na kachny, tak si zvolil plemeno hodící se právě k tomuto lovu, a sice špringršpaněla jménem Brit.
A protože byl pan doktor hodně pracovně vytížený, požádal o výcvik psa svého kamaráda, také myslivce. Což byl mimochodem široko daleko vyhlášený vtipálek. S Britem chodil na výcvik a pesan absolvoval i příslušné lovecké zkoušky.
Chvíli to samozřejmě trvalo. Konečně ale kamarád jednoho dne panu doktorovi oznámil, že pes je připraven na hon. Jeho majitel se tedy jednou ráno patřičně vyšňořil, doma se rozloučil se slovy o Britově premiéře a vyrazil na kachny.
Hon byl prý tenkrát úspěšný a když pan doktor střelil a kachna spadla do rybníka, přišel pokyn „Brite, aport!“ Pes vyrazil, jenže na břehu rybníka se zastavil a dál neudělal ani krok.
Pan doktor jej vyzýval hlasem ďábelským i andělským, ale podle okolních svědků se pes prý na něj díval s výrazem „Co blázníš, tam bych si namočil kožíšek!“ Kachna ve vodě ho prostě vůbec nezajímala.
Ale spolustřelci se zajímali. Padaly rady typu, tak, Jirko, do trenek, doplav pro kachnu a vem ji hezky do pusy, ať pes vidí, jak se to má správně dělat. Prostě na břehu rybníka bylo srandy, že se chechtali i kapři.
Posléze se kamarád, Britův cvičitel, přiznal, že nejpracnější na celém výcviku bylo odnaučit tuhle rasu chodit do vody. Ale povedlo se, a tak Brit místo výletů na hony tráví spokojeně život na zahradě rodinného domku a pochopitelně také na pohodlném gaučíku. A to mu, jak jsem sám viděl, naprosto vyhovuje.
Související
-
Pavel Kroneisl: Myš v osmém patře
Asi každý, kdo žije na vsi, mi dá za pravdu, že mu různým způsobem znepříjemňují život myšky. Tihle malí domácí hlodavci se dokážou vyskytovat doslova všude.
-
Pavel Kroneisl: Horní Planá
Teprve docela nedávno jsem si uvědomil, jak zásadní je pro můj život Lipensko. Oblíbil jsem si ho už při výletech v dětství, teď tu už nějaký pátek trvale žiju.
-
Pavel Kroneisl: Ať žije parní lokomotiva
Jako malý jsem měl to štěstí, že jsem měl dědu, který se mi hodně věnoval a nic, co mi dělalo radost, mu nebylo zatěžko. Jeden z těch zážitků je pro mě nezapomenutelný.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
