Pavel Kroneisl: Kriminalita v naší vsi

6. duben 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Kuna lesní

S nelibostí jsme před nedávnem zjistili, že v naší malé vísce na pravém břehu Lipna roste kriminalita. Nejde o žádné těžké zločiny, ale krade se tu o sto šest. 

Prvně jsme to pocítili na Vánoce, když jsme přes noc na verandě nechali vykuchaného a očištěného kapra. Ráno byl na schodech. Sám se tam samozřejmě doplácat nemohl. Dali jsme ho zpátky na původní místo a zůstal tam opět přes noc. Mrzlo, takže se s ním nemohlo nic stát. To jsme si ovšem pouze mysleli. Ráno byl totiž opět na schodech a ještě o kus dál. Jenomže v noci lehce sněžilo a pachatel se sám prozradil. Na sněhu jsme našli otisky malých tlapiček.

Kamarád, bývalý šumavský fořt Fanda stopy prohlédl a prohlásil - to byla kuna. Přešlo pár dnů, oteplilo se a já jsem si dal za dveře gumové  pantofle. Jednoho slunného rána tam byl ovšem jenom jeden. Druhý byl fuč, a tak jsem šel na zahradu bos a hledal.

A našel. Asi 30 metrů od domku.

Opět jsem to konzultoval s kamarádem exfořtem. Řekl jednoznačně - zase kuna.

Ale proč?

Usmál se a povídá: „No protože si z toho tvého pantofle chtěla udělat pohodlný, nepromokavý bydlení.“

Jak je možné, aby tak malé zvířátko táhlo tak daleko poměrně robustní jednačtyřicítku botu, to nechápu.

A do třetice ještě jedna zlodějinka. Nechal jsem na verandě  blýskavý zapalovač. Do rána také zmizel. Našel jsem ho, až když slezl sníh, a zase dost daleko od domu. Podezření padlo tentokrát na straku. I ona k nám totiž celou zimu létá na krmítko.

Takže, jak sami slyšíte, kriminalita v naší vsi opravdu roste. Ale já osobně z toho mám radost. Ukazuje se totiž, že ještě stále jsou v našem blízkém okolí zvířata a to je přece moc fajn.

Přeju dobré jitro.

Spustit audio